Všechna náhlá prozření

Se zájmem, a současně poněkud s rozpaky, sleduji v posledních dnech všechny komentáře k tématu dvojí kvality i to, kdo všechno se k němu hlásí. Jsem přesvědčena o tom, že kdyby se se stejnou mírou aktivity jako v médiích všichni zúčastnění tématem zaobírali ve svých úřadech s kompetencemi, které mají v popisu práce, mohli jsme být jistě v roce 2017 o dost dál.

Na dvojí kvalitu upozorňuji soustavně od roku 2011. Nejen jednou interpelací, ale řadou dalších aktivit. České ministerstvo zemědělství a pan ministr Jurečka dodnes na oficiálních jednáních prezentuje pouze výsledky průzkumu, který jsem iniciovala v roce 2015, a na kterém jsem se podílela ve spolupráci se společností Ahold (vyhotovitel VŠCHT). Proč dodnes ministr zemědělství nemá k dispozici oficiální průzkum vlastní instituce či jakékoliv jiné podpůrné materiály, bez kterých nemá smysl se do seriózní debaty s partnery s cílem ji někam posunout pouštět?

Na podezření, že se může jednat i o nepotravinářské zboží, upozorňuji Evropskou komisi rovněž několik let. Má první interpelace, ve které zmiňuji nepotravinářské zboží je z roku 2011, ta zatím poslední, ve které se paní komisařky Jourové ptám na dvojí kvalitu nepotravinářského zboží a zda neuvažuje o prověření těchto podezření, je z května roku 2016. Z odpovědi cituji: „Komise neplánuje žádnou srovnávací studii zaměřenou na kvalitu značkových výrobků prodávaných v různých zemích, a to ani obecnou, ani zaměřenou na drogistické zboží".

Jsem samozřejmě ráda, že se téma konečně po letech hýbe, jen mi připadá, že objevovat Ameriku opravdu nikdo nemusí. Stačilo by reagovat na výzvy, které mají dotyční na stole už opravdu dlouho.

Blogy