Vládní většina na opoziční výtky k restitucím nereagovala, proč?

16. července 2012

Z projevu poslance Jiřího koskuba 13.7.2012 k návrhu zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi a o změně některých zákonů (zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi)

A já bych ve férové debatě očekával, že nám řeknete, tak v tomto se mýlíte. Bohužel to nezaznělo. Víme, že žijeme ve státě estébáckých způsobů, že žijeme ve státě plukovnických klik, a tak dále a tak dále. To není zrovna vhodná atmosféra k tomu, abyste rozhodovali o osudu tohoto národa na dalších třicet let.

Děkuji, paní předsedkyně, vážené dámy, vážení pánové, očividně pátek 13. přinesl atmosféru ve sněmovně, kdy jakákoli slova asi už jsou zbytečná. (Potlesk) Jsem rád, že tleskáte, nicméně je naší povinností u tak vážného bodu, kde většina občanů této země odmítá způsob, jak má toto majetkové vyrovnání proběhnout, tak je povinností poslance, aby o tom hovořil. I když jsem si za dva roky ve sněmovně, a zvláště v posledních měsících, zvykl, že o tom, co a jak dlouho budu projednávat, rozhoduje hlavně pan kolega Stanjura, byť mu to Jednací řád, což je zákon, dovoluje, a já s tím bohužel nemohu nic dělat.

Také jsem si musel zvyknout, že zde probíhají přestřelky mezi bývalými vládními stranami i stranami, které se mnou do této sněmovny vůbec nevstoupily. Je to situace, která zde asi mnohokrát nebyla. A některým kolegům se omlouvám, tak jako vás nezajímají naše slova, tak s veškerou úctou, ani mě nezajímá, kdo koho zradil.

Pro mě je podstatné, že když jsem sem přišel, bylo nás zde pět politických stran, najednou si musím zvyknout, že jsou tu bojovníci od národních socialistů, kteří zrovna v té chvilince chybí, že zde mám novou vládní stranu, která, i když my se tady rozkrájíme a pokusíme se vyhovět s novým naším spojencem, což je zbytek Věcí veřejných, tak tato nová vládní strana, jak se tady tím testováním procedurálních hlasování ukazuje, to stejnak prosadí.

Já si dokonce musím zvyknout na to, že zde slyším jednoho opozičního poslance, dnes velmi elegantního s motýlkem a řetězem, že on stále dodržuje koaliční smlouvu, přestože stojí na straně strany opoziční. Ale proč ne, je to asi jeho právo. A to je situace, ve které mám mluvit a přesvědčit vás o tak vážné věci, jako je majetkové vyrovnání s církvemi, které bude stát desítky, až více než sto miliard na dobu 30 let.

Dámy a pánové, dokonce i na pravé části z vás jsou lidé, kteří nikam nepřeběhli a konzistentně drží jistý směr, a tito lidé tvrdí, že to vše, co udělali pro občany této země, že jim silně utáhli opasky, a dokonce až tak, že museli porušit svůj volební program, a zde bych si prostřednictvím paní předsedkyně dovolil alespoň poděkovat panu Tluchořovi, že to zde dnes uměl přiznat, že ODS v tomto směru zrazuje svůj volební program. Je férové chybu přiznat. (Potlesk)

Tak tito lidé slibují, že to vše dělají proto, aby tuto zem nezadlužili, a hle, světe div se, za každou cenu i do pozdních nočních hodin, i do soboty čistě stachanovským způsobem hodlají¨prosadit církevní restituce.

Dámy a pánové, doufám, že jste si všimli, že opozice mluvila hodně. Ona to je totiž její pracovní povinnost. Ale tentokrát i zastupovala skutečně hlas lidu.Většiny lidu. A víte, co je zvláštní? Že kromě, s veškerou úctou, středeční práce paní ministryně, kterou nám zde přečetla, skoro nikdo konkrétně na konkrétní výtky nás opozice z vaší vládní většiny nereagoval. A já bych ve férové debatě očekával, že nám řeknete, tak v tomto se mýlíte. Bohužel, to nezaznělo. Víme, že žijeme ve státě estébáckých způsobů, že žijeme ve státě plukovnických klik, a tak dále a tak dále. To není zrovna vhodná atmosféra k tomu, abyste rozhodovali o osudu tohoto národa na dalších třicet let. Vy o tom rozhodujete ve chvíli, kdy nám tu chybí někteří noví opoziční poslanci, ale kdy tu chybí jeden z poslanců, který by si jistě středu vychutnal, když zde pan ministr financí Kalousek exceloval, protože tento poslanec je dokonce už šest týdnů v cele.

Vy moc dobře víte, že nemáme zrovna tolik sil, abychom prosadili to, co lidé chtějí, ale byla by hanba, kdybychom se o to aspoň nepokusili.

Přesto tady slyšíme určité útoky, posměšky, a já si myslím, že to není důstojné tohoto národa.

Já už nebudu mluvit o jednotlivých bodech, proč nesouhlasím s tímto návrhem vyrovnání s církvemi, ale uvědomujete si vy všichni, kteří zde občas jste - protože chápu, já také chodím kouřit a omlouvám se za vylomení dveří v této Sněmovně, ale jistě jsem způsobil menší škody nežli někdo jiný, nicméně vy jste zde přece neslyšeli, že v této Sněmovně je mnoho lidí, nebo skoro nikdo, kdo by nechtěl majetkové vyrovnání s církvemi, akorát vám demokraticky říkáme, že ne takto. Ale s námi se nikdo nebaví, vy nás prostě necháváte vypovídat a když dojde na nejhorší - protože já chápu, že chcete domů, a možná i proto zde mluvím, protože i já jsem zde často zdržován, ale to je tak vážné téma, že ten svůj čas vyčerpat musím, a musím vás udržet klidně do pěti do rána, když jste si to odhlasovali.

Takže, dámy a pánové, já jsem čekal, že nám prostě někdo řekne "ano, vy to chcete také, ale pojďme se bavit o tom, v čem se tedy neshodujeme". A pak bychom se těm lidem zavázali všichni. To se také nestalo.

Já nebudu hovořit o tom, že mnoho z vás nechápe, jak byl oceněn církevní majetek, a já se přiznám, že právě po této středě mě to už ani vcelku nezajímá, protože já jsem k svému úžasu jako obyčejný felčar a nyní poslanec zjistil, že ani letadlo, které kupodivu dokonce nelétá, takže nemůže uletět z nějakého letiště, nemůže být řádně oceněno. Teď už jsem pochopil, že nejde ocenit les, protože je tam každý stroj jiný a navíc jeden je do kopce, jeden s kopce, možná tam byla nějaká kaplička, takže v pohodě. Toto vám promíjím, protože žiji v zemi, kde nejde ocenit blbé letadlo. Já vás upozorňuji, že když jsem u letectva sloužil, nebyly maloobchodní ceny na letadla, ale vědělo se, kolik aeroplán stojí. To zase tady kolegy až z toho úplně levého spektra nenapadejte! Takže to též nechme.

Nyní pojďme k tomu, proč zde vlastně hovořím. Já se kuriózně obrátím zvláště na kolegy z Občanské demokratické strany, ze strany ve své podstatě tradiční, která tady je dlouhá léta, a i když z ní tu a tam nějaká část odpadla, tak zde sedí dlouho a dlouho měla i svůj konzistentní trvalý program. Jednu část už opustila. Budiž. To byly ty daně, a přiznali to.

Nicméně vy jste též dlouho ve shodě s námi stáli o to, aby nebyly prolomeny Benešovy dekrety. Dámy a pánové, tady se opakovaně ozvaly výtky, že se to může stát. Já se vám omlouvám za to, že nerozumím všemu. Já jsem jeden z mála, který to možná v této Sněmovně takto veřejně přizná. Já nerozumím všemu. A právu v této zemi - zvláště po tom, co jsem zažil tento týden - už samozřejmě nerozumím vůbec. Nicméně, vznese-li někdo tak vážnou námitku, že možná budou prolomeny Benešovy dekrety, vznese-li tuto námitku ve Sněmovně, která přijme zákon, že z těch tří prezidentů /pokud vím, i pan prezident Beneš se zasloužil o stát/ - tak já bych očekával, že dostanu vysvětlení, že tomu tak skutečně není, anebo, nejsme-li si tím jisti, že to ne cvičně v rámci nějaké srandy odložíme na to, na to, na to, ale že to opravdu odložíme, než opravdoví experti na právo /máme-li je/ nám zde předloží materiál, že se tak nestane. Nikdo z vás to neučinil!

Považoval jsem za svou povinnost v tomto svém projevu vás na tento krok upozornit, na toto riziko, a dělám to i proto, aby jednou provždy bylo v análech této Sněmovny napsáno, že Koskuba o tom hovořil. Proto, i když to dnes v pátek třináctého nebo po půlnoci prosadíte a vyhrajete, proto já nebudu hlasovat o tomto majetkovém vyrovnání s církvemi, neboť tam mám za sebe i za své voliče, kteří mě sem poslali, tuto zásadní výtku.

Říkáte si, proč se o to starám. Protože je to moje nynější práce, protože je to moje povinnost. Já bych mohl spoléhat na to, a vy to sami víte a očekávám, že Senát v tomto smyslu bude tak moudrý, že to k nám znovu přijde, ale obávám se, že když nedostanete zdravý rozum, když se rozhodnete nenaplnit odkaz prezidenta Beneše, který se zasloužil o stát, jenž se mimochodem - a on to nechtěl, mám to zde v jednom jeho citátu, ale asi je zbytečné vám to číst - který se i bál rozpadu Československa na Českou a Slovenskou republiku a nazýval to vlastizradou /to už jsme udělali/, takže abychom smazali odkaz prezidenta, který se zasloužil o stát, tak ještě prolomíme Benešovy dekrety. A uděláme přesně to - ne uděláme - uděláte přesně to, před čím on varoval a co v tom citátu, který mám v kapse, píše, že se najdou také takoví takzvaní noví čeští vlastenci, kteří to zpochybní, ale že jsou to ve skutečnosti vlastizrádci. (Potlesk zleva.)

Uvědomte si, o čem nyní hovořím!

Dámy a pánové, na závěr. Kromě pojistky Senátu moc dobře vím, že vámi to opět projde, protože ani moje řeč v tento pozdní čas vás zřejmě nepřesvědčí. A bude mi smutno za to, že tu kolegové právě zvláště z ODS - protože mě tady nezajímá, co si teď mezi sebou vyřizují kolegové, kteří jednou ve vládě byli, pak v ní nejsou, doufám, že aspoň teď se zachovají jak slíbili předtím, než to odvolali, aby to pak zase slíbili, ale já jsem očekával, že alespoň u vás najdeme zastání a Benešovy dekrety nebudou prolomeny!

Já tajně doufám, a je sranda, že tu mluví opoziční politik, že až to projde touto Sněmovnou a přijde to na Hrad, tak já tajně doufám, že uslyšíme i názor hlavy tohoto státu. A já mám obavu, že bude možná shodný i s tím skromným mým.

Měli byste se zamyslet nad tím, co jsem vám zde chtěl říci! A nyní si hlasujte, jak vám káže svědomí a zájmy lidu této země! Já budu proti. (Potlesk zleva.)

Dámy a pánové, též víte, v jaké atmosféře probíhá jednání dnes, jak probíhalo ve středu.

Blogy