V. Vlk: Evropa žene naše domácnosti do další finanční zátěže

Mezi českými parlamentními politiky se rozhořela diskuse ohledně zákazu výroby a prodeje nových osobních a užitkových automobilů produkující emise škodlivin a oxidu uhličitého po roce 2035. Přitom vládní koalice nemá na tento zákaz jednoznačné stanovisko. Evropští poslanci za Českou pirátskou stranu a TOP 09 byly pro zákaz a poslanci ODS a KDU-ČSL byli proti. Poslanci za ANO 2011 a poslankyně za KSČM rovněž návrh předložený parlamentu nepodpořili. Premiér Petr Fiala takticky mlčí a naopak ministr dopravy Kupka tento zákaz obhajuje. Je vidět, že i v řadách ODS nepanuje shoda na opatření v rámci Fit for 55.

Dohoda určuje snížení emisí oxidu uhličitého o 55 % u nových osobních automobilů a až o 50 % u dodávek do roku 2030 ve srovnání s rokem 2021. Evropský parlament také zvýšil podíl vozidel s nulovými a nízkými emisemi, která musí výrobci prodávat, aby získali bonus ke svým cílům ke snižováním emisí od roku 2025. Tato pravidla posouvají parametry z původních 15 % pro všechna vozidla na 25 % u osobních automobilů a na 17 % u dodávkových vozů. Předseda ODS Petr Fiala v předvolební diskusi začátkem října 2021 jednoznačně prohlásil, že bude bojovat proti zákazu prodeje osobních automobilů na spalovací motory po roce 2035. Po roce svého působení svůj pohled otočil o 180 stupňů a nyní obhajuje návrh Evropské Rady k zákazu výroby a prodeje nových automobilů na spalovací motory po roce 2035. Paradoxem je hlasování evropských poslanců za ODS, kteří jednomyslně byli proti přijetí navrhovaného nařízení Rady EU. S nařízením souhlasili pouze čeští Piráti a zástupce TOP 09. Pirát Peksa svůj souhlas obhajoval nutností snížit emise oxidu uhličitého na základě pařížské klimatické dohody.

Jedná se u aut na elektrický pohon skutečně o nulové emise oxidu uhličitého? Když se podíváme na současný český mix výroby elektrické energie, tak 51 % vyrobené elektřiny je z fosilních paliv, 36 % z jádra a 13 % z obnovitelných zdrojů, ve kterých je pouze 7 % čisté bez emisní výroby. Na jednu vyrobenou MWh elektrické energie v současném mixu ČR připadá 430 kg emisí CO2, ve kterých je započítaná i výroba z obnovitelných zdrojů. Úvaha pirátského poslance není zcela relevantní a ani představa, že mohutným rozmachem výstavby fotovoltaických zdrojů dojde k vytěsnění fosilních elektráren z energetického mixu je zcela nemožná.

Podle předpokladů solární asociace by mělo být v roce 2035 nainstalováno 6 500 MWp solárních zdrojů, ze kterých se v průměru ročně vyrobí 4 755 000 MWh elektrické energie a v energetickém mixu to bude znamenat 360 kg CO2 na jednu MWh. Elektromobil sice nebude přímo emitovat oxid uhličitý a znečišťující látky, ale na průměrnou spotřebu elektrické energie ve výši 13 kWh na 100 km pak budou emise CO2 na stejnou vzdálenost 4,68 kg. Navíc domácnosti závislé na automobilové dopravě budou po roce 2035 provozovat staré automobily na spalovací motory, které budou emitovat vyšší množství emisí oxidu uhličitého na základě většího opotřebení motoru. Důvod je prostý, nebudou mít dost peněz na nákup elektromobilů.

Další finanční zátěží domácností budou od roku 2027 poplatky za emisní povolenky odsouhlasené Evropským parlamentem. Domácnosti budou připlácet 3,– Kč až 6,– Kč na jednom litru pohonných hmot. Dalších 5 000,– Kč až 8 000,– Kč ročně za provoz fosilních zdrojů ve svých bytech. Suma sumárum průměrná domácnost si ročně od roku 2027 zaplatí víc o 11 000,– Kč až 20 000,– Kč na ochranu klimatu. Celkový roční výdaj po roce 2027 za energie včetně emisních povolenek přijde jednu domácnost v průměru na 80 000,– Kč při uplatnění úsporných opatření a koncové ceně 2,30 Kč za kWh zemního plynu a 6,50 Kč za kWh elektřiny.

Rodiny s nízkými příjmy budou mít v následujících letech problémy s placením nájmu a energií. Převážně se bude jednat o singl důchodce a mladé rodiny s předškolními dětmi. Vláda při rozhodování o opatřeních na ochranu životního prostředí by měla vypracovat analýzy s dopady na sociálně slabé skupiny obyvatelstva. Bohužel, její rozhodování je nekompetentní a nesystémové, což svědčí o rozporuplném rozhodování uvnitř pětikoalice.