Teze k situaci ve stavebnictví – rozklad

Problém stavebnictví, ať veřejného či soukromého v České republice spočívá na několika negativních jevech, jednak souvisejících obecně se stavební a zadávací legislativou a jednak v chování subjektů výstavby. K tomu, aby bylo co řešit, je třeba si vyjasnit právní zázemí stavebnictví, veřejného zadávání v ČR a podmínky, které nám ukládají další zákony, které s touto problematikou souvisejí. Upozorňuji zejména na zásady veřejného zadávání, které ovlivňují chování států a účastníků veřejného zadávání i výstavby, neboť jde o zásadu hospodárnosti.

1. Dodržování zásad veřejného zadávání

V řadě zásad, na kterých stojí filosofie veřejného zadávání obecně stojí hospodárnost s veřejnými prostředky na důležitém místě. Česká republika jako členský stát Evropské unie je povinna do svého tuzemského právního řádu a konkrétních zákonů implementovat změny, které jsou obsahem evropských zadávacích směrnic. To znamená, že zákon pro veřejné zadávání je postupně novelizován podle Směrnic EU. Nehospodárnost se projevuje tím, že Česká republika je jedinou zemí, která si sama nastavuje pravidla veřejného zadávání tak, aby v případě veřejných stavebních zakázek ztratila konkurenceschopnost ve srovnání s ostatními státy při čerpání dotací z EU. ČR je pravděpodobně jediným státem, který si preventivně zajišťuje svými pravidly a přístupem při zadávání a kontrole veřejných zakázek krácení dotací. Tato pravidla navíc neumožňují, aby se veřejný stavební investor mohl chovat účelně, hospodárně a efektivně.

Musíme si proto položit zásadní otázky, co chceme v ČR dělat:

• zda stavět anebo se donekonečna soudit;
• sladit zadávací pravidla a legislativu (jaký má smysl nastavit si pravidla, která nelze dodržet, a předem si tak zajistit krácení dotací?);
• vytvořit tak prostor zásadě hospodárnosti (kolik miliard tato praxe stojí daňové poplatníky České republiky?);
• zda budeme nečinně přihlížet k trvalému poklesu přílivu zahraničních investic, na kterých je ČR do značné míry závislá a oslabovat budoucí hospodářský růst a konvergenci k vyspělým zemím západní Evropy;
• proč to orgány státní správy tolerují, i když jde o činnost proti zájmům České republiky;
• proč v České republice alespoň v zásadních věcech se nesjednotíme v řešení podobných palčivých problémů jako je pokles stavebnictví;
• proč se chováme při přejímání pravidel Evropské unie do českého právního řádu „papežštější než papež“.

Příklad nehospodárnosti

Typickým příkladem nehospodárnosti je přijetí zákonného limitu pro dodatečné stavební práce, který byl snížen na 20% z nabídkové ceny zakázky (i když podle pravidel EU byl a je limit 50%). Zvítězil politický a stavební praxe neznalý názor, že když bude limit nižší, stavby budou levnější. Politický názor v tomto případě zcela ignoroval existenci teorie rizik (úskalí), spočívajících u inženýrských staveb kromě rizika organizačního v nejistotě o geologických podmínkách, v jakých se stavba bude budovat, a o odezvě horninového prostředí na provádění a provozování stavby. Geotechnická rizika při výstavbě inženýrských staveb se mohou ve svém důsledku projevit jako:

• vícepráce z důvodu potíží při provádění stavby,
• nedodržení smluvní doby předání díla,
• nedodržení rozpočtu,
• nedodržení požadovaných technických a kvalitativních podmínek,
• vznik pracovních úrazů,
• nedokončení díla.

Důsledky jsou nakonec ve své podstatě zase vždy a jenom finanční. Potřeba důsledného zavedení metodiky řízení rizik je zde zřejmá;  nezodpovězenou otázkou zůstává proč tomu nebylo v případě např. sesuvu na D8?

O odlivu českého kapitálu do zahraničí se mluví již velice dlouho. Diskuse v současné době eskaluje a měli bychom se vážně zabývat opětovným vytvořením české banky, které by přispělo k větší transparentnosti financování regionů a jejich projektů. Tato banka by mohla pro orgány regionů plnit v rozsahu příslušných zákonů funkci depozitáře. Jako depozitář regionů by opatrovala majetek regionů, evidovala by pohyb jeho peněžních prostředků a kontrolovala, zda region nakládá s majetkem v souladu se zákony a zda jsou jeho finanční operace přípustné.

Kromě přijímání vkladů a poskytování úvěrů by banka pro regiony dále prováděla další služby uvedené v udělené licenci.

(pozn.: využito podkladů JUDr. Lukáše Klee, LLM., MBA, PhD.)