Teze k situaci ve stavebnictví – OŘJ

9. prosince 2018

Nemá smysl digitalizovat stavebnictví, pokud se nezamyslíme nad procesy a nad tím, jak dnes pracujeme, řekl v březnu 2017 v časopise Stavitel Ing. Petr Matyáš.

V listopadu 2015 jsem v blogu uvedl, že jednou ze základních funkcí státu by měla býti stabilizace ekonomiky, mimo jiné právě prostřednictvím řízených investic, především do infrastruktury tak, aby z toho měla celá společnost i ekonomika jasnou výhodu, viz: https://www.cssd.cz/aktualne/blogy/posun-v-lidskem-mysleni/

K prvotním pokusům zamyslet se nad procesy ve stavebnictví se však budeme muset vrátit až do r. 2011, kdy na XII. Dopravně-inženýrských dnech v Hustopečích u Brna s názvem „Městské komunikace z pohledu investora, správce, zhotovitele s ohledem na složitou problematiku přípravy, realizace a údržby" vniká tzv. Hustopečská výzva, která byla následně projednána v Technické radě GŘ ŘSD za odborného přispění tehdejšího ředitele úseku inteligentních dopravních systémů na GŘ ŘSD s cílem zefektivnit výstavbu, vybavení a provozování dopravní infrastruktury, neboť vlivem různých okolností a subjektů se stávají tato dražšími nejenom z hlediska investic, ale významně stoupají i provozní náklady, včetně nákladů na údržbu a obměnu zařízení, a dostaly se tak do hledáčku tehdejších představitelů české vlády, MD a ŘSD. Jednou z možných forem byla zmíněna systémová kontrola, revize či audit stávajících projektů nástroji např. analýzou rizik Check List, Expert Judgement, atd… Na základě požadavků vzešlých z Technické rady GŘ ŘSD byla například vypracována Komparativní analýza technologického vybavení tunelů s cílem porovnat vybavení tunelů v ČR se zahraničím. Bývalý odbor řízení jakosti GŘ ŘSD byl pověřen k přípravě, zajištění průběhu a moderování konference s názvem „Školení zaměstnanců ŘSD se zaměřením na provádění a kontrolu stavebních prací II." ve dnech 15.-16.3. 2012 v kongresovém středisku Tři věžičky u Střiteže v blízkosti D1.

V následujících tezích jsem shrnul příčiny vad provádění konstrukcí a příčin nárůstu pozáručních vad z jednotlivých přednášek z této konference vzešlých :

  • Chyby a nedostatky v zadání stavby (absence materiálových specifikací)
  • Chyby stavebního (technického) dozoru
  • Vady provedení
  • Chybné převzetí objektů
  • Chybné sledování a reklamování poruch
  • Nevymáhání oprav vad.

Snad jenom na závěr uvádím, že největší vliv na konečné investiční a provozní náklady má prvotní rozhodování o koncepci stavebního objektu a provozního souboru dle platných ČSN. Principiálním problémem zůstává například vliv HZS ČR, která má ze zákona č. 133/1985 Sb. povinnost a právo se starat o bezpečnost a ochranu majetku. Dochází tak ke kuriózním rozporům s týmy projektantů nad požadavkem o co nejefektivnější vynakládání finančních prostředků na realizaci a provozování tunelového díla při respektování dosažení „přijatelné míry rizika". Křivky přijatelného rizika pro českou republiku byly před časem publikovány dokonce již prostřednictvím světové silniční organizace PIARC. Vzali si zaměstnanci inženýrských organizací ponaučení vzešlých z této konference k srdci anebo ne ponechám na svobodné mysli čtenářů. Současný stav dopravní infrastruktury, zejména mostů, nadjezdů, podjezdů, estakád, tunelů, nábřežních, pobřežních, podbřežních zdí, náplavek, kašen, fontán, pítek, parkovacích garáží, vozovek by nás měl vybídnout k většímu zamyšlení nad procesy a jak dnes v gesci dopravy (stavebnictví) v porovnání s okolními státy skutečně pracujeme.

Blogy