19. dubna 2016
Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (IARC v Lyonu) označila emise z dieselových motorů a prachové částice (znečištěné ovzduší) za prokázaný lidský karcinogen. Alarmující je, že prachové částice se udrží ve vzduchu až týdny.
Dle Světové zdravotnické organizace (WHO) je doporučeno používat koncentrace hmoty PM2,5 jako indikátor rizika zdraví. PM o velikosti 0,1mm až 1mm mohou zůstávat ve venkovní atmosfeře týdny. Četnými měřeními v tunelech v ČR jsme dospěli k výsledkům, že u prachových částic byl prokázán specifický vliv, který významně zvyšuje zánětlivé procesy. Obzvláště ohrožené jsou skupiny obyvatel s počínajícími plicními nebo kardiovaskulárními chorobami, zejména děti a senioři. Je důležité upozornit na to, že expozice PM ovlivňuje vývoj plic u dětí, včetně snížení plicních funkcí a umenšení růstu plic. Nejnovější poznatky z USA (Ritz 2013) o vlivu jemných prachových částic PM na centrální nervový systém (oxidační stres) prokázal, že se významně podílejí na výskytu autismu, demence, Parkinsonovy nemoci, mozkových příhod a Alzheimerovy choroby. Důsledkem oxidačního stresu je urychlení procesu stárnutí, zvýšení výskytu kardiovaskulárních onemocnění a úmrtnosti. Některé studie, zejména v Německu (Severní Porýní-Vestfálsko) již v roce 1997 upozorňovali na nepříznivé ovlivnění vývoje reprodukce, neboť k dlouhodobé zátěži naší populace je na místě uvažovat i mezigenerační přenos poškození genetického materiálu, a tím i další ovlivnění vývoje dětí. Tyto studie prokázaly např., že již při krátkodobé expozici několika dnů až týdnů poškozují genetický materiál (DNA), zvyšují genomovou frekvenci translokací mikrojadérek v periferních lymfocytech a fragmentaci DNA ve spermiích. Dle WHO je znepokojující nárůst výskytu dětí s nitroděložní růstovou retardací (IUGR) a nízkou porodní hmotností. Důsledkem této funkční nezralosti je v dospělosti zvýšený výskyt kardiovaskulárních onemocnění, diabetu, dysfunkce ledvin, obesity a hlavně výskyt IUGR je pozorován i u jejich dětí (tzn. v následující generaci). ATEM odhadl externí náklady na poškození zdravotního stavu emisemi PM z dopravy na cca 2 100 miliónů Kč/rok.
V závěru mi nezbývá než souhlasit s názory p. Doc. Michala Vojtíška z ČVUT, který se dlouhodobě zabývá studiem výskytu PM1 vlivem dopravy:
a připojit svoje názory:
V textu byly použity podklady z ÚEM AV ČR, z měření firmy TESO a Zdravotního ústavu Praha 10 v tunelech v ČR, z přednášek odborníků na semináři „Školení zaměstnanců ŘSD se zaměřením na kvalitu a provádění stavebních prací“, pořádaném bývalým odborem řízení jakosti GŘ ŘSD v Kongresovém sále hotelového komplexu Tři věžičky u Stříteže dne 15.-16.3. 2012 a z vlastní zkušenosti se správou, údržbou, investiční výstavbou tunelů v ČR.