Superhrubá chyba české vlády

25. března 2011

Pravicové vlády v České republice jsou v posledních letech kompasem, jehož střelka ukazuje na jih. Přirovnání jsme si půjčili z knížky pozoruhodných manažerských zákonů Cyrila Northcota Parkinsona. Britský profesor vysvětluje hodnotu muže, který se spolehlivě mýlí. Tím má obrovskou cenu pro ostatní. Stačí vše udělat přesně naopak, než doporučuje.

Jeden z takovýchto českých omylů už dospěl do konce své morální životnosti. I jeho někdejší spolutvůrce a současný premiér Petr Nečas o něm poznamenal, že by se měl zrušit. Jmenuje se superhrubá daň. Jde o daň nepravdivou, nesolidární a nesmyslnou. Vznikla jako produkt daňového "kutilství", když se z nalezených součástek nejrůznějších systémů sestavil nový nefunkční celek.

Rovná sazba daně z příjmů fyzických osob měla být 15 procent - cifra, se kterou pravice lákala voliče. Když se po volbách lidé začali zaobírat podrobnostmi výpočtu, zjistili, že některý poplatník odvede z hrubé mzdy téměř 23 procent. Pojištění jim totiž strhnou a potom ho zdaní! To je přístup, který bychom čekali spíše od loupežníka v černém lese.

Česká rovná daň má jednotnou sazbu, která opravdu vychází pro každého jinak. Při nízkých a středně vysokých příjmech do něj vnáší mírnou progresivitu konstantní daňová sleva. Progresivita vzniká tak, že z nižší povinnosti zůstane po odpočtu konstantní sumy relativně méně. Při nejnižších příjmech dospějeme dokonce k zápornému výsledku. Při vyšších příjmech se karta obrací. Do hry totiž vstupuje omnoho silnější prvek - stropy pojištění ve výšce šestinásobku průměrné mzdy. Efektivní zdanění tam začne klesat z hodnoty blízké 23 procentům a posouvá se dolů. Proč se tedy této dani říká rovná, když její průběh připomíná paragraf?

Sazba 15 procent platí fakticky pouze pro nejvyšší příjmy. A když započítáme i platbu pojištění (mezní daňovou sazbu), na šestinásobku průměrného příjmu skáče ze zdanění 48 na 15 procent. Nikde na západ od nás nejsou vysoké příjmy zdaněné tak málo a už vůbec nikde nenajdete takto nesmyslně obrovský rozdíl v neprospěch středních příjmů. Uvedené črty českého daňového systému umožňují "oškrábat" střední třídu, zatím co pro tu vyšší vytváří téměř daňový ráj.

Aby úplně nesolidárního přístupu v českých daních nebylo dost, od letošního podzimu by se měla sjednotit daň z přidané hodnoty na 20 procentech. To by znamenalo zdvojnásobení snížené sazby, která se uplatňuje na potraviny, léky, teplo, noviny a podobné položky každodenní spotřeby. Vzhledem k tomu, že nejchudší domácnosti nekupují nic jiného než jídlo a energii, vyskočila by i jejich efektivní DPH na téměř 20 procent.

Česká rovná daň pracující se superhrubou mzdou je čistý a ještě nefungující podvod. Namísto slibované rovné daně máme fakticky daň, která vychází pro každého jinak. Nejhůře pro střední třídu, lépe pro zaměstnance s vysokými příjmy a nejlépe pro příjemce kapitálových výnosů a zisků z pronájmu. Ti opravdu platí slibovaných 15 procent a nic víc!

Systém je taký neobhajitelný, že už i vládní koalice, ze které většina stála při jeho zrodu, je připravená superhrubou mzdu zrušit a nahradit ji rovnou daní ve výši 20 procent. Dostali se do polohy KSČ v konečné fázi existence, ta taky řešila pouze problémy, které sama vytvořila.

Samozřejmě to nestačí, je potřeba se vrátit k progresivnímu zdanění příjmů fyzických osob. To už bude ale úloha pro novou českou vládu, která vzejde z řádných či předčasných parlamentních voleb. Ta současná bude schopná v nejlepším případě odstranit největší selhání z nedávné minulosti: superhrubou mzdu.

Blogy