Přechodu na nový formát vysílání už nic nebrání

Proces digitalizace a přenosu dat je nesporně jednou z klíčových otázek života společnosti. Naše snaha vybudovat řečeno s jistou nadsázkou digitální dálnici má jisté limity a někdy může mít pocit, že se z hlediska rychlosti přenosu dat pohybujeme po datové silnici třetí třídy. A je tedy pochopitelné, že se hledají způsoby, jak tento stav změnit. Jednou z možností – vedle budování kabelových sítí - je uvolnit určitá kmitočtová spektra pro mobilní služby. A této problematiky se týká část zákona o elektronických komunikacích, který projednal a schválil Senát.

Jde v něm o to, aby se určitá část kmitočtového spektra, která se dosud používá pro televizní vysílání, byla využita pro rychlé mobilní datové služby, jak vyplývá jednak z mezinárodních dohod, tak také z evropské legislativy. S tím pak souvisí nutnost přechodu na nový spektrálně efektivnější standard televizního vysílání tzv. DVB-T2.

V České republice zemské televizní vysílání přijímá přibližně 60 % domácností a řízený a předvídatelný přechod na spektrálně efektivnější formát televizního vysílání by měl zajistit nejcitlivější cestu pro naše občany, kteří chtějí přijímat volně šiřitelné televizní programy. Diskutovalo se samozřejmě také o tom, jaký finanční dopad na občany může mít přechod na tzv. DVB-T2. Podle mého názoru by neměl být fatální. Určitě se nebude opakovat situace, když se v minulosti přecházelo z analogového na digitální televizní vysílání a ceny set top boxů se pohybovaly v řádech tisíců (byť šlo o jednorázovou investici). Navíc nelze zvýhodnit nějakou finanční kompenzací občany, kteří si budou pořizovat set top box, na úkor jiných, kteří přijímají TV signál přes kabely nebo satelity.

Při projednávání návrhu zákona se projevily také určité tendence odsunout termín přechodu na nový standard. Odklad však podle mého názoru není na místě. Zástupci radiokomunikací totiž jasně deklarovali, že do konce roku by mělo být pokryto DVB-T2 přes 90 % českého území. Jsme tedy připraveni vysílat v tomto rozlišení.

Zákon se však netýká jenom přechodu na nový standard digitálního vysílání. Má význam i pro zákazníky telefonních mobilních operátorů. Nově se v něm např. upravuje přenositelnost telefonních čísel, konkrétně se nově stanovuje maximální délka výpovědní doby v případě přenesení čísla, a to na deset dní, dále pak povinnost, aby součástí smlouvy bylo ujednání o rozsahu možných jednostranných změn smlouvy i o způsobu jejich oznámení účastníkovi, a to včetně oznámení o možnosti odstoupení od smlouvy. Dále jde také o změnu v tom smyslu, že účastník má být informován o svém právu odstoupit od smlouvy bez sankce v případě jednostranné změny náležitostí smlouvy. V Poslanecké sněmovně byly doplněny některé další aspekty, které posilují ochranu spotřebitele, a ty se týkají maximální délky výpovědní doby a problematiky automatického prodlužování smluv.

Osobně jsem rád, že Senát návrh zákona schválil. Pokud by se totiž vrátil do Sněmovny s pozměňovacími návrhy, hrozilo reálné nebezpečí, že dolní komora na konci svého funkčního období vrácený zákon neprojedná. Zbrzdilo by to zbytečně přechod na nový standard televizního vysílání.

Blogy