Rupnik, Bělohradský, Drulák, Špidla o Evropě

9. listopadu 2010

Dovolte mi, abych přivítal hosty, profesora Jacquesa Rupnika, Václava Bělohradského, Petra Druláka a pana Vladimíra Špidlu. Naše dnešní téma bohužel v České republice příliš sledované není a je to chyba, protože osud ČR se bude do značné míry odvíjet podle toho, jaký bude další vývoj Evropy a EU.

Dovolte, abych řekl, že sociální demokracie je strana, která v minulosti v určitém okamžiku někdy už v polovině 90. let o sobě rozhodla, že bude stranou evropskou-proevropskou. To bylo osudové rozhodnutí. Kdybychom to tehdy neučinili, byli bychom někde jinde, možná marginální jako i jiné strany, které tu byly, a už tu dnes nejsou. Jakkoli to bylo zásadní, nesmírně významné rozhodování, které dalo šanci sociální demokracii v Česku, na druhou stranu samo o sobě rozhodnutí být proevropští už dnes znamená jen málo. Tehdy jsme s tím vystačili. Dnes ale v Evropě jsme a co včera stačilo, dnes nestačí. Naše evropanství dnes potřebuje cíl a obsah. Připomenu nepříjemný fakt, že sociálních demokratů je v Evropském parlamentu stále méně a po posledních volbách do Evropského parlamentu se poprvé objevila hrozba, že by naše frakce už nemusela být společně s Evropskou lidovou stranou tahounem ve vedení Evropského parlamentu. Prostě budoucnost není co bývala a naše role v Evropě se vysedět nedá.

Sociálně demokratické vlády a sociálně demokratičtí ministři se v poslední době v řadě evropských zemí dostali do prekérních situací, neřkuli do pasti. Když sociálně demokratický ministr financí zvýší daň z přidané hodnoty a zároveň sníží korporátní daň většina voličů to prohlásí za nespravedlivé a skandální. A nepomůže když ten minstr řekne: „Já vím, že je to unfér, ale chci dostat do země investice, aby nestoupala nezaměstnanost.“ Na to totiž voliči řeknou: „Ale proč jsme pro vás hlasovali?“ Prostě když tohle udělá sociálně demokratický ministr, začnou se voliči ptát: „K čemu vás tam máme, když děláte to samé, co pravicová vláda?“ Také proto máme dnes tak málo sociálně demokratických vlád v Evropě.

Nemáme tedy čas na nějaké klidné posezení po relativně úspěšných posledních volbách v Česku. Vůbec nemáme vystaráno. Stalo se mi, že předevčírem mě tady v Praze zastavil na ulici jakýsi mladý člověk a ptal se mě: „Jak to, že vám sociálním demokratům nevadí, že na tom zítra budeme stejně jako Řekové? Vy pořád chcete platit a udržovat ten bumbrlíčkový stát, platit všechny podpory, zadlužujete nás a my mladí budeme bez penzí!“

Takže jak vidíte, na ulici se nevypráví příběh o chamtivých bankéřích a finančních derivátech, které způsobily finanční bublinu a ekonomickou krizi, ale úplně jiný příběh, který je zřejmě pro veřejnost působivější. A toto určitě neplatí jen pro Českou republiku. Nezdá se, že by evropská sociální demokracie dnes odpovídala na to, co se děje v Evropě a ve světě způsobem, který by veřejnost opravdu oslovil.

Takže ještě jednou děkuji těm, co přijali pozvání a jsou ochotni nám pomoci odpovědět na otázku, co budeme dnes a zítra v Evropě dělat. Prosím Petra Druláka jako prvního.

Úvodní slovo Lubomíra Zaorálka na veřjné debatě "Nová realita Evropské unie" (celý přepis debaty naleznete na www.cssd.cz).

Blogy