Rozpočet EU na rok 2018

1. února 2018

Rada a Parlament na konci listopadu odděleně schválily dohodu týkající se unijního rozpočtu na rok 2018. Vyjednávání o jeho nové podobě pro příští rok bylo provázeno řadou neshod mezi dvěma klíčovými institucemi EU a Evropské komisi hrozilo, že bude muset připravit zcela novou verzi. Nakonec se však podařilo dosáhnout kompromisu. Nově přijatý rozpočet tak odpovídá úspornější představě prosazované Radou EU, ale zároveň se podařilo zachovat i priority Parlamentem, tedy udržení dostatečné finanční podpory pro výzkum, studentské granty nebo posílení udržitelnosti.

Rada a Parlament na konci listopadu odděleně schválily dohodu týkající se unijního rozpočtu na rok 2018. Vyjednávání o jeho nové podobě pro příští rok bylo provázeno řadou neshod mezi dvěma klíčovými institucemi EU a Evropské komisi hrozilo, že bude muset připravit zcela novou verzi. Nakonec se však podařilo dosáhnout kompromisu. Nově přijatý rozpočet tak odpovídá úspornější představě prosazované Radou EU, ale zároveň se podařilo zachovat i priority Parlamentem, tedy udržení dostatečné finanční podpory pro výzkum, studentské granty nebo posílení udržitelnosti. Evropská unie bude mít v roce 2018 k dispozici 160,1 miliard eur (4,1 bilionu Kč) na závazky, jejichž realizace bude spadat do příštího roku nebo let následujících. Částka stanovená na platby bude odpovídat 144,7 miliardám eur (3,7 miliardy Kč), což představuje navýšení zhrub o 14 % oproti roku 2017.

Většina poslanců (442) hlasovala ve prospěch, S&D jako druhá největší parlamentní frakce se volby zdržela. Bylo to poprvé, co skupina nepodpořila návrh rozpočtu. Předseda sociálně demokratické delegace Pavel Poc, který hlasoval pro návrh, tento postoj kritizuje: „K tak důležitému tématu jakým je rozpočet Evropské unie bychom měli být schopni zaujmout jasný společný postoj.“

Rozpočet klade důraz na řadu témat. Nejvíce prostředků bude vynaloženo na podporu strategie pro udržitelný růst a soudržnost, na tvorbu pracovních míst a řešení nezaměstnanosti mladých lidí. Díky Evropskému parlamentu dojde k navýšení prostředků pro řadu programů jako Erasmus+, COSME nebo  výzkumné programy v rámci Horizontu 2020. Větší podporu pocítí i agentury odpovídající za bezpečnost, jako je Europol, Eurojust či Evropský podpůrný azylový úřad (EASO), které hrají klíčovou roli při potírání terorismu, organizovaného zločinu a dalších hrozeb. Necelým milionem eur bude také posílena oblast „strategické komunikace“ evropské diplomacie, tedy boj s (především ruskými) dezinformacemi. Utlumena bude naopak finanční pomoc Turecku, jehož politický vývoj podle EU brání rozvoji právního státu a svobodě médií.

S ohledem na významnou roli, kterou EU zastává v oblasti enviromentálních otázek, je zklamáním, že Komise neuvolnila víc finančních prostředků na opatření spojené se změnou klimatu (méně než 20 %, jen 8,2 % pro biodiverzitu). V položkách rozpočtu ale nalezneme dva významné projekty, které inicioval europoslanec a biolog Pavel Poc. Oba programy mají za cíl skrze monitorování včel a motýlů posoudit pokrok v oblasti ochrany přírody a zefektivňování souvisejících evropských politik. Na tuto iniciativu, která počítá s aktivním zapojením českých subjektů, se podařilo uhájit 20, 8 milionů korun.

Co se týče České republiky, její pozice čistého příjemce by měla být zejména díky zdrojům určeným na Evropské strukturální a investiční fondy i nadále zachována. Kohezní a společná zemědělská politika jako dvě nejvýznamnější položky ČR, zůstávají dominantami evropského rozpočtu a složení plátců se k příštímu roku ještě nemění. Podle Pavla Poce bude ale z dlouhodobého hlediska potřeba, aby nová vláda zaujala strategii pro vyjednávání o nové podobě evropského financování. Zároveň také dodává: ,,Pociťujeme velmi jasně, že tlak čistých plátců na změnu je značný. Týká se nejen posunutí v prioritách, kdy parlamentní pravice tlačí na snížení prostředků pro zemědělskou politiku i kohezi, ale i ve způsobu poskytování podpory. Mám na mysli menší používání grantů a stále častější využívání speciálních finančních nástrojů, ve kterých Česko rozhodně nevyniká, viz. EFSI.“

A tato slova dostávají konkrétní obrysy hned po prvním zasedání Evropské komise v novém roce. Komisař pro rozpočet Günther Oettinger oznámil, že v příštích letech pravděpodobně dojde k mírnému zvýšení příspěvků 27 zemí Evropské unie do rozpočtu bloku, a to nejen kvůli výpadku v příspěvcích po Brexitu, ale i nutnost systematického financování řešení nových problémů, jako je migrační a uprchlická krize nebo společná obrana.

Blogy