Roky, kdy se ženy starají o děti, bychom započítávali do důchodu

23. února 2011

"Česko bude po Dánsku druhou zemí EU, která zruší sníženou sazbu DPH. Klesá tak naše konkurenceschopnost," řekl v rozhovoru pro Mladou frontu Dnes statutární místopředseda ČSSD Bohuslav Sobotka.

* Co podle vás navržená vládní důchodová reforma přinese?

Je otázka, pro jaké procento daňových poplatníků bude reforma ve skutečnosti výhodná. Kdo se rozhodne převést tři procenta z průběžného systému do soukromého důchodového fondu, bude mu vyměřen nižší státní důchod. Je možné, že to bude výhodné jen pro lidi, kteří dosahují vyšší než průměrné mzdy. Vládní reforma neřeší problém většiny populace a jejího zabezpečení na stáří.

* Proč si myslíte, že spoření do fondů bude pro většinu lidí nevýhodné?

Vláda by měla informovat nejen o tom, že je tu možnost opt-outu, ale především udělat propočty na jednotlivé příjmové kategorie. Aby lidé viděli, jak to pro ně bude výhodné. S ohledem na zvažované zhodnocení ve fondech, na výši poplatků, která zatím není jasná, a na to, jak by se jim snížil nárok na důchod ze státního pilíře.

* Jak by ČSSD řešila zvyšující se schodek důchodového systému? Vladimír Špidla říká, že byste peníze na ucpání této díry našli ve vyšších daních z příjmu.

Určitě bychom nefinancovali snižování odvodů firem prostřednictvím zvyšování DPH. Pro nás je představitelné posílit zejména výběr firemní daně a poskytnutí větší motivace pro občany k důchodovému spoření na dobrovolné bázi.

* Nařídili byste zaměstnavateli, aby posílal nějaké procento z hrubého platu na připojištění zaměstnanci?

Ano. Zaměstnavatel by přispíval zaměstnanci na důchodové spoření. Tím by se mobilizovaly dodatečné zdroje, aniž by se oslabovala příjmová strana průběžného systému.

* Jak byste zvýšili daně firmám? Před volbami jste mluvili o zvýšení z dnešních 19 na 23 procent.

Pro nás je představitelný nárůst o několik procentních bodů, dále nastavení daňové progrese (týká se lidí – kdo víc bere, odváděl by vyšší procento, ne 15 procent jako dnes, pozn. red.) a úvahy o majetkových daních (ČSSD navrhovala daň z majetku nad 10 milionů pozn. red.).

* Propad současného důchodového systému byste tedy rovněž řešili zvýšením daní. Podle ministra Drábka je to jen hra s čísly. Proč je podle sociální demokracie zvýšení DPH horší varianta?

Nejde jen o sociální dopady, byť v průměru každý občan zaplatí ročně státu pět tisíc korun navíc. A Česko bude po Dánsku druhou zemí EU, která zruší sníženou sazbu. Klesá tak naše konkurenceschopnost. Dopad zvýšení DPH je navíc nerovnoměrný a směřuje k nízkopříjmovým skupinám.

* Důchodcům a sociálně slabým by to však vláda vynahradila jednorázovým zvýšením důchodů a sociálních dávek (podle inflace) a rodinám s dětmi vyššími přídavky na děti (o tři tisíce ročně by se navýšila sleva na dani na dítě).

Kompenzace nikdy nemohou být plné, jen částečné.

* Jak byste viděli důchodový systém v roce 2050?

Nejvíce odolný proti politickým a ekonomickým krizím je státní průběžný systém. Pokud ho budeme udržovat a hledat pro něj dodatečné zdroje, je to z pohledu budoucích penzí největší jistota, že lidé ve stáří nezůstanou bez prostředků. Penzijní spoření bychom ponechali jen jako doplňkový systém na dobrovolné bázi a k tomu přidali podporu ze strany zaměstnavatelů a podporu rodinné politiky.

* Podle tvrzení OECD jsme zemí s největší podporou rodin s dětmi.

Jakékoliv sociální transfery se omezují jen rodinám, které jsou na tom nejhůř. Pracující rodina s dětmi přišla v minulých letech o jakoukoliv podporu. Týká se to i omezování podpory stavebního spoření a snahy rušit některé daňové úlevy. To se projeví tím, že rodiny budou přemýšlet, zda mít další dítě, či ne.

* Jak byste tedy podpory zajistili? Zvýšením přídavků na děti?

Pracující rodina by měla mít možnost získat od státu podporu. Měla by dostat od státu příspěvek na dítě (dnes je jen pro chudé rodiny) a porodné aspoň na druhé dítě. Vláda nastavila politiku podpory jednoho dítěte, což neodpovídá demografické situaci.

* Jak byste viděli další úpravy systému?

Prodlužování věku pro odchod do důchodu nad 65 let v tuto chvíli nemá odůvodnění. V tuto chvíli totiž neexistují použitelné recepty, jak starší lidi udržet na trhu práce v řadě pracovních kategorií. Ženám bychom roky, kdy se starají o děti, započítávali do důchodu ve výši průměrné mzdy.

(Rozhovor byl otištěn 23.2.2011 v deníku Mladá fronta Dnes)

Blogy