Řešení migrační krize? Klíč je i v pomoci rozvojovým zemím

28. srpna 2018

Černínský palác tento týden hostí tradiční poradu vel vyslanců, kteří zastupují naši zemi v zahraničí. Není moc lepších příležitostí pro zhodnocení práce naší diplomacie v uplynulém roce, ale také pro určení směru, jakým by se měla dále ubírat.

Je evidentní, že v současném světě čelíme celé řadě hrozeb, které se ještě před několika lety zdály být neaktuální. V projevu na poradě velvyslanců jsem mluvil o několika z nich, ale je bez debaty, že téma zahraniční politiky číslo jedna je migrace. K tématu nelegální migrace lze zaujmout několik postojů. Ano, ukázalo se, že jsme jako Česká republika měli pravdu, když jsme v Evropské unii odmítali povinné kvóty na přerozdělování migrantů.

To je určitě pozitivní, především proto, že náš postoj začala po dlouhém přesvědčování chápat i většina EU. Je to náš úspěch. Jenže to samo o sobě problémy s nelegální migrací nevyřeší. Ukázali jsme, že povinné kvóty jsou slepá ulička, teď je ale zapotřebí najít tu správnou cestu, která povede k cíli.

Chtěl bych jednoznačně říci, že k cíli rozhodně nepovede samostatná cesta, na které se rozhodneme opustit Evropskou unii (obrazně i fakticky).

Jestli má nějaká cesta vést k úspěšnému zvládnutí problematiky migrace, pak to není sólo politika ČR, ale společná politika Evropské unie.

Samostatně a mimo Unii nic nezmůžeme. Naopak, pokud budeme blízko rozhodování o dalším směřování EU (a to se týká nejen migrace), můžeme zásadním způsobem ovlivňovat budoucí dění.

Pokud se bavíme o migraci, je potřeba si také odpovědět na otázku, jak velká hrozba to dnes opravdu je.

Já jsem v minulém týdnu odmítl populistické strašení nelegálními migranty v České republice, které si jako středobod svojí „politiky" vybral Tomio Okamura.

Čísla o zadržených migrantech na našem území hovoří jasně, zprávy o hordách migrantů pobíhajících v našich luzích a hájích jsou nesmyslné a mají jen vyvolat strach.

Že ale nejsme jako ČR cílem nelegální migrace, neznamená, že problémy Evropy s ní už nejsou aktuální. A že se v budoucnu ještě nezhorší.

Málokdo (nejen) z českých politiků dnes hovoří o tom, že za zásadní bezpečnostní hrozby lze označit také klimatické změny, sucho a nedostatek vody. Dle odhadů mohou tyto jevy v budoucnu vyhnat milióny Afričanů z jejich domovů a způsobit další migrační vlny. Odpověď na otázku, jak je hrozba migrace pro Evropu aktuální, je tedy jasná: Hrozba nezmizela a nezmizí, EU se na ni musí připravit.

Mnoho politiků naopak mluví o tom, že místo přijímání migrantů musíme pomáhat v zemích, odkud přicházejí. To je určitě pravda a je to i můj postoj. Ovšem těmto prohlášením chybí zásadní věc. Jak chceme a máme v zemích, odkud lidé do Evropy utíkají, pomáhat?

Já tvrdím, že pokud máme dalším migračním vlnám zabránit, musíme kolem Evropy vytvořit pás bezpečí a prosperity. Česká republika není v tomto směru nečinná, přispíváme do Svěřenského fondu EU pro Afriku, podílíme se na výcviku libyjské pobřežní stráže, posíláme peníze do několika zemí tzv. třetího světa.

Já ale říkám, že musíme otevřít debatu o tom, že by ČR měla navýšit tuto pomoc a zároveň důsledně zrevidovat, kam míří a jak je využívána.

Máme v tuto chvíli připravené programy ke stabilizaci a rekonstrukci Sýrie a Iráku, které jsou významným zdrojem nucené migrace. Musíme se také zaměřit na místa, jako je oblast Sahelu, která je podhoubím terorismu, pašování zbraní, drog a obchodu s lidmi.

Je nutné zde posílit humanitární pomoc a rozvojovou spolupráci, ale také zapojit se do vojenských misí. Abychom v tomto regionu mohli efektivně působit, měl by v malijském Bamaku vzniknout náš zastupitelský úřad.

Naši pomoc do zemí a států, které jsou původem migrace, musíme komplexně přehodnotit. Historicky existuje několik programů, v jejichž rámci posíláme finance do zemí, které z dnešního pohledu nedávají smysl, například Vietnam.
Když ale bude naše pomoc směřovat do zdrojových zemí migrace, budeme logicky požadovat od tamních vlád také větší angažovanost v boji s nelegální migrací.

Je proto potřeba tuto pomoc přehodnotit a zacílit tak, aby opravdu přispívala k řešení dnešní migrační krize a zabránila dalším v budoucnu.

 

Zdroj: deník Právo, 28. srpna 2018

Blogy