Reforma policie a nesplněné úkoly ANO

Představitelé Hnutí ANO v posledních deseti dnech dramaticky zasahují do činnosti ministra vnitra. Přitom podle § 5 Zákona o policie je policie podřízena ministerstvu vnitra a policejní prezident odpovídá za činnost policie právě jemu. V tomto kontextu je třeba zdůraznit, že mnozí ministři z ANO mají sami zásadní problém, jak naplňovat priority stanovené v Koaliční smlouvě či diktované momentální situací. Připomeňme si alespoň ty nejflagrantnější z nich.

Bezpochyby jednou z největších zátěží současné administrativy je ministerstvo dopravy, momentálně vedené Danem Ťokem. Víc než rok a půl poté, co Ťok vystřídal svého neúspěšného předchůdce, který selhal především kvůli výběru mýta, nebyl ani on schopen vyhlásit výběrové řízení na nového provozovatele mýtného systému. Možná ještě stále hledá „tu správnou cestu", jak zajistit pokračování ve stávající smlouvě s firmou Kapsch – v každém případě je zaděláno na velký problém. Samostatnou kapitolou je pomalá výstavba dálnic. Ministr Ťok není schopen řešit nároky na provedení EIA u „starých" staveb, jako jsou např. části staveb komunikací D3, D6, D48 či D35. Výsledkem je, že se věci musel chopit sám premiér Sobotka na nejvyšší úrovni u Evropské komise. Výstavba řady komunikací je značně zpožděna a je otázkou, zda se do konce roku – jak zní opakovaný Ťokův veřejný příslib „dobrého hospodáře" – podaří dotáhnout do konce stavbu D11.

Neschválení tzv. protikuřáckého zákona, které si mediální pozornost v posledních týdnech získalo nejen kvůli dosti specifické snaze ANO údajně dodržovat Programové prohlášení vlády, je jen vrcholkem ledovce. Babišovo ministerstvo financí opakovaně brání navyšování financí v rezortu zdravotnictví s odkazem na nehospodárnost nemocnic (a to přesto, že nyní vede kampaň pod heslem „Zdravé zdravotnictví"). Možná by stálo za zmínku, že pravidelná valorizace plateb za státní pojištěnce je součástí Programového prohlášení vlády, tak by bylo dobré se tomuto závazku nevyhýbat. Útěchou snad může být jen fakt, že díky neústupnosti ministra zdravotnictví by měly být tyto prostředky pro rozpočet roku 2017 zajištěny.

Paralelou ke zdravotnictví je situace v oblasti školství a sociální sféře. I zde ANO od začátku vlády bohužel působí jako úspěšný obstruktér. Pokud si ANO přeje „chytřejší Česko", jak zní jeho chytlavé heslo, bude muset přestat hatit sociálním demokratům snahy zvyšovat mzdy podfinancovaným učitelům a navyšovat rozpočet vysokého školství stejně jako oblasti vědy a výzkumu. V posledně jmenované oblasti stojí za zmínku nejnovější analýza OECD, která apelovala právě na její podporu.

Vzhledem k roli ministra spravedlnosti Roberta Pelikána, jež v kauze reformy policie vyhlašoval porušení Koaliční smlouvy a hrozil odchodem svým i odchodem ANO z vlády, je nutné připomenout i jím připravovanou reformu státního zastupitelství. Jde sice o prioritu Koaliční smlouvy a ministr se bije do prsou, že je potřebná, protože má přispět ke stíhání korupce, hospodářských a majetkových trestných činů. Přesto předseda správního soudu Josef Baxa na její adresu uvedl, že dokument nemá koncepci a že si život dovede představit i bez něj. K jeho stažení se ostatně přiklonil i nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman. Jinými slovy, Pelikán, na rozdíl od řady svých kolegů ministrů z ANO, tlačí na schválení něčeho, proti čemuž zde existuje dokonce ještě větší věcná opozice než vůči reformě policie.

Zatímco na policejní reformě se pracovalo a pracuje, rezortní priority ANO se odkládají takřka od nástupu hnutí do vlády. Ministři ANO potřebují naléhavou intervenci v procesu EIA u započatých staveb stejně jako ve věci mýta. Premiér musel hasit problém neschválení protikuřáckého zákona a přes ustavičný odpor tlačí ANO k podpoře smysluplného a potřebného zvýšení výdajů ve školství, vědě a výzkumu, zdravotnictví i sociální oblasti.

Sečteno a podtrženo, ANO dělá humbuk ve věci policejní reformy, v níž ČSSD prokázala nejen ochotu jednat, ale i činit ústupky. Naopak ANO ve věcech, kolikrát podstatně závažnějších, dělá mrtvého brouka anebo si dokonce po více než dvou letech ve vládě hraje na „bezchybného premianta". A přitom má co dohánět.

Blogy