Ředitelem Národního divadla? Děkuji paní Hanáková, nechci!

11. září 2012

Paní ministryně Hanáková by si měla dát pozor, aby se jí nestalo to, co popisuje jeden český historik jako scénu před zasedáním Ústředního výboru KSČ někdy v 60.letech: Generální tajemník Antonín Novotný se jen tak v chodu na chvíli otočí k ministru kultury, klepne mu na rameno a řekne: „Vlastně jsem ti zapomněl říci, budeme tě dnes odvolávat.“ Prostě to, co připravila řediteli Národního divadla by se mohlo stát jejím vlastním osudem. Tyto manýry se dnes do české politiky vrací. Podobně nečekaně byl odvolán ministr Pospíšil, policejní prezident Lessy a stejně tak Ondřej Černý.

Nejdříve se funkcionář popraví a poté se dodatečně prefabrikují nějaké důvody. Dnešní tisková konference paní Hanákové byla ukázková. Vlastně to nebyla její tisková konference, ale konference její mluvčí. Navíc, paní mluvčí dokonce i za novináře kladla otázky, protože jí bylo jasné, na co by se měli novináři ptát. No – že paní ministryně toho moc nenamluvila, nikoho nepřekvapuje. Paní ministryně nedokázala zdůvodnit ve Sněmovně ani své „chef-d´ouvre“ církevní restituce. Nedivíme se už, že nezvládla říci důvody takové „maličkosti“, jako je odvolání ředitele Národního divadla.

Docela legrace, i se slovníkem a češtinou, kterou předvádí vedení ministerstva – kdyby to nebylo také velmi vážné!

Tohle představení paní ministryně bylo totiž především projevem mimořádné neúcty a nekorektnosti k divadlům a kulturním institucím, které řídí. Na hony z toho čiší, že paní Hanáková a pan Sankot kultuře, kterou řídí, nerozumí. Obávám se, že tihle lidé nedokážou žádnému řediteli říci, co po něm vlastně chtějí a vytvořit pro to podmínky. Jediné, co svedou je, že nařídí škrty. (Jak s tím ale například udržet všechny scény, to už neporadí.)

Každý potenciální vážný adept na ředitele Národního divadla musí v momentě, kdy uvidí takovouto partičku, nakonec couvnout. Přijímat funkci od někoho tak nekompetentního, je příliš nebezpečné. Bohužel pak podobnou funkci nepřijme nikdo, kdo by to myslel vážně a chtěl by něco opravdu dokázat.

To, co se děje v Národním divadle, proto odkazuje k obecnějšímu problému- že v této zemi schopní a zodpovědní lidé do významných institucí nepůjdou a ty instituce proto čeká nevyhnutelný úpadek. A to platí pro Národní divadlo, stejně jako například pro CzechInvest.

Kauza paní ministryně je příkladem toho, jak dnes v této zemi selhává základní řízení státu.

Co se s tím dá dělat?

Podmínkou změny je prosazení a realizace zákona o státní službě, obsazení resortů kompetentními ministry, kteří se dlouhodobě zabývají oborem, jenž mají spravovat. Veškerá rozhodnutí vládních úředníků musí respektovat Ústavu ČR a zvyklosti. Zákony se musí používat v souladu s ústavním pořádkem. Není například možné, aby se Generální inspekce Policie ČR stala nástrojem vyhazování nepohodlných policistů z práce. Nebo takto byla snad Ivanem Langerem zamýšlena? To by byla ale jen zvůle a ne vládnutí podle práva!

Blogy