Reakce ČSSD na schválení novely zákona o pomoci ve hmotné nouzi: Proč ČSSD pro novelu nehlasovala?

8. září 2016

Poslanecká sněmovna včera schválila senátní návrh novely zákona, kterým se mění zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů, sněmovní tisk 156.

ČSSD k němu uplatnila v průběhu projednávání řadu pozměňovacích návrhů, které směřovaly k naplnění deklarovaných cílů novely, zejména zatraktivnění veřejné služby pro nezaměstnané, kteří si potřebují udržet a rozšířit své pracovních návyky.

Města a obce už dlouho očekávají návrat veřejné služby poté, co na základě nálezu Ústavního soudu ze dne 27. 11. 2012 přestala být uchazečům o zaměstnání nabízena. Z ulic tehdy zmizeli nezaměstnaní, kteří dříve v obcích pomáhali s údržbou veřejných prostranství a zeleně, nebo se podíleli na službách poskytovaných občanům v obci.

Nezaměstnaní od té doby zároveň nemají dostatek příležitostí získat pracovní návyky a dostat tak i šanci na návazné zaměstnání, pokud se osvědčí. Zmizela šance získat prací bonus, který v původní a velmi osvědčené variantě veřejné služby v letech 2009–2011 činil 500–1500 korun měsíčně. Prokázalo se, že o veřejnou službu byl v té době rostoucí zájem a začala plnit svou aktivizační a motivační úlohu.

Dnes schválený návrh ovšem nepřináší návrat této osvědčené praxe veřejné služby, ale mnohem více se podobá té podobě veřejné služby, již v roce 2012 zrušil Ústavní soud.

Proto pro něj dnes poslanci ČSSD nehlasovali.

Naopak zůstali osamoceni v podpoře pozměňovacích návrhů, které předložila poslankyně Zuzana Kailová za ČSSD, a které z veřejné služby vytvářely skutečný nástroj aktivizace nezaměstnaných, jež by ocenily také města a obce, očekávající návrat funkční veřejné služby.

Hlavní rozdíly mezi schválenou novelou zákona a neschválenými pozměňovacími návrhy spočívají:

1, v ochraně osob, které si z objektivních důvodů nemohou zvýšit příjem vlastní prací, včetně veřejné služby.

Navrhovali jsme, aby osoby, které doloží lékařským posudkem svá zdravotní omezení, nemuseli prokazovat snahu o zvyšování příjmu prací. Tento návrh nebyl přijat.

2, v aktivizační funkci veřejné služby.

Podle novely musí nezaměstnaný odpracovat nejméně 20 hodin veřejné či dobrovolnické služby, aby nemusel prokazovat další snahu o zvýšení svého příjmu. Pokud odpracuje 19 hodin a méně a neprokáže jinou snahu o zvýšení svého příjmu, ztrácí nárok na dávku.

A nejméně 30 hodin veřejné nebo dobrovolnické služby, aby získal nárok na bonus ve výši 605 korun navíc nad existenční minimum (2200 Kč). Pokud odpracuje 29 a méně, tento bonus nezíská a pracuje zcela zdarma.

Při 30 hodinách veřejné služby to znamená reálný příjem okolo 20 korun na hodinu. Takový bonus jsme nepovažovali za skutečně motivační, a navrhovali jsme jej poskytnout již za 20 hodin veřejné služby. Za 30 hodin by náležel bonus 968 korun a za 40 hodin bonus 1392 korun.

Záměrem ČSSD bylo podpořit ty, kteří si chtějí veřejnou službou zvýšit své příjmy a aktivizovat se k návratu na trh práce. Nesmí naopak docházet k tomu, že přestože uchazeč o zaměstnání pracuje například 20 hodin, nemá to pro něj žádný dodatečný příjmový efekt.

Parametry veřejné služby musí být nastaveny tak, aby ty, kteří chtějí pracovat, opravdu motivovala.

A zvýšil se tak rozdíl mezi aktivními lidmi a těmi, kdo veřejnou službu odmítají a ztrácejí na dávku nárok.

Blogy