Prolomme limity rozumných řešení

9. února 2015

V centru pozornosti médií, vlády, podnikatelů, neziskových organizací, odborů, zaměstnanců a obyvatel severních Čech se ocitla otázka prolomení limitů těžby hnědého uhlí za hranice určené v devadesátých letech. Ministerstvo průmyslu přišlo s čtyřmi variantami možného vývoje, od zachování zákazu těžby za hranice současných limitů, přes rozšíření lokalit, v nichž by těžba mohla pokračovat, až po úplné zrušení limitů těžby s výjimkou Sokolovské uhelné pánve.

Konečné rozhodnutí vlády bude mít zásadní dopad na to, jak se bude žít v severočeském regionu v následujících desetiletích. Rozhodnutí ovlivní také to, o kolik navíc bude muset státní rozpočet doplácet na strukturálně postižený region a jeho sociálně ekonomické neduhy. Ty se v případě zákazu další těžby uhlí bezpochyby ještě zvýší a prohloubí. Zaplatí za to solidárně celá republika z daní občanů a firem. Fakta jsou jasná. Nebude-li pokračovat těžba, region přijde o peníze a další bude chtít od státu.    

Ministerstvo průmyslu v materiálu pro vládu uvádí, že rizikem při ukončení těžby dolů ČSA a Bílina je nárůst nezaměstnanosti v již nyní sociálně ohroženém regionu – ztráta přímých pracovních míst a ztráta míst v návazných průmyslových sektorech. Jedná se přitom o trvalá pracovní místa, která by dávala lidem práci po další desetiletí. Ministerstvo spočítalo, že návazný pokles plateb do státního rozpočtu a rozpočtů obcí (platby z příjmu fyzických osob, ztráty z výnosu nepřímých daní a úhrady z vydobytých nerostů) by činil stovky milionů korun ročně. V krajním případě se vláda obává i sociálních nepokojů. Ministerstvo varuje, že bez pokračování těžby se nemusí vytvořit ani dostatečné finanční rezervy na rekultivace, sanace a zahlazení následků hornické činnosti. Česká republika navíc nedisponuje významnějšími zásobami energetických surovinových zdrojů. Pokud bychom neprolomili limity těžby hnědého uhlí, dojde k oslabení surovinové a energetické soběstačnosti. Energetická bezpečnost, stejně jako tlak na větší využívání domácích (evropských) surovin, přitom patří mezi základní strategické priority Evropské unie.

Podle analýzy se Ústecký kraj dodnes potýká s důsledky poválečných změn i s poklesem průmyslové výroby po roce 1990 a mezi regiony zemí procházející transformací ze socialistického na tržní hospodářství je typickým představitelem strukturálně postižené oblasti. Problémová analýza Ústeckého kraje říká, že na rozdíl od některých jiných regionů se strukturální problémy v kraji stále prohlubují. Ukončení těžby by severním Čechám uštědřilo další ránu. Pokud bude těžba pokračovat, může region získat prostředky na zásadní revitalizaci. V případě pokračování těžby v dole ČSA dosáhnou nové soukromé investice až 30 miliard korun. Podle dostupných statistik by se jednalo o historicky největší investici v České republice. Těžební společnost uvádí, že na Mostecku budou zachovány tisíce pracovních míst ať už přímo v těžební společnosti, nebo v návazných službách. Při realizaci II. etapy těžby na ČSA přitom vzniknou další pracovní místa spojená s investicí do technologií, přesídlením obcí a dalšími souvisejícími službami.

Rozhodne-li se vláda pro prolomení limitů těžby, vytvoří zdroje pro rozumné řešení problémů regionu. Významné prostředky přinese samotná investice do dalšího zpřístupnění zásob uhlí. Zachovají se současná a vytvoří se nová pracovní místa. Stát ani obce nepřijdou o finanční prostředky. Naopak se otevírá prostor pro vytvoření určitého „fondu budoucnosti“ severočeského regionu. Docela dobře si dovedu představit, že z něj poplynou dlouhá desetiletí nemalé prostředky podporující cíleně nové investory a pracovní místa v oblasti, ekologické projekty a zdravotnictví. Našly by se tak potřebné zdroje na investice do odvětví s vyšší přidanou hodnotu a podílem výzkumu a vývoje, které snižují riziko pozdějšího odchodu podnikatelů do zemí s levnější pracovní silou. Fond budoucnosti by mohl podpořit komplexní revitalizaci lokalit a území, především zlepšením kvality vodních toků, půd a biosféry. Investice do zdravotnictví také mohou výrazně zlepšit kvalitu života v regionu.

Pokud nedojde k prolomení limitů, situaci v regionu to zhorší. Problémová analýza Ústeckého kraje říká, že v regionu se dlouhodobě koncentruje řada problémů a ve svém konečném důsledku tvoří řetězec kumulativních kauzalit. „Výslednicí je slabá a svou strukturou nevyhovující ekonomika, nízká produktivita práce, vysoká strukturální nezaměstnanost, nižší kvalita lidského a sociálního kapitálu, zvyšující se rizika sociální polarizace a deprivace, špatný stav některých složek životního prostředí včetně zátěží v krajině a ve městech po rozsáhlé průmyslové činnosti a stále nedokončené infrastrukturní stavby. Zároveň se u řady problémů nejedná o náhlé výchylky, ale dlouhodobé negativní trendy, které se stále prohlubují a způsobují jednak celkové socioekonomické zaostávání celého kraje vůči zbytku republiky, jednak přispívají k eskalaci problémů v některých částech kraje či čtvrtích měst.“

Rozhodování o limitech těžby je rozhodováním o limitech rozumných řešení. Zelená pro prolomení limitů znamená uvolnění zdrojů pro ekonomický, sociální a ve svém důsledku i ekologický rozvoj regionu. Existuje-li rozumné řešení, zaslouží si limity co nejmenší.   

Blogy