Jak rychle do eura?

Mám čím dál tím větší pocit, že současné diskuse o přijetí eura se stále více vzdalují od jádra problému. Debata o tom, zda do "eura" rychle nebo pomalu překrývá mnohem zásadnější otázku - jak je to se vzájemným vztahem členství v eurozóně a reálnou konvergencí české ekonomiky k ekonomice eurozóny.

Bude zakotvení České republiky v eurozóně podporovat reálnou konvergenci české ekonomiky s vyspělými státy EU? Konkrétně řečeno – bude podporovat sbližování ekonomické výkonnosti, produktivity práce a také mezd a platů, úrovně veřejné i soukromé spotřeby a v konečném důsledku tedy životní úrovně obyvatelstva, nebo bude tyto přizpůsobovací procesy brzdit? To jsou otázky, které bude muset každá česká vláda zodpovědět ještě dříve, než se rozhodne o změně české koruny na euro.

Obecně přetrvává přesvědčení, že vstup do eurozóny může České republice pomoci v urychlení ekonomického růstu a konkurenceschopnosti. Studie, které by takové důsledky prokázaly nade vší pochybnost, a hlavně s ohledem na současné problémy eurozóny, teprve musí vzniknout. Staré studie, vzniklé v optimistickém období před vypuknutím světové ekonomické krize, jsou ve skutečnosti k nepotřebě. Aktuální vývoj v zemích střední a východní Evropy, které do eurozóny již vstoupily, jejich vysoce optimistická očekávání nepotvrzuje. Právě naopak. Nicméně to je jen jedna stránka problémů. Reálná konvergence přináší určité tempo reálného zhodnocení domácích ekonomických aktiv ve vztahu k aktivům zahraničním. Může probíhat buď cestou vyšší domácí inflace ve srovnání s inflací v zahraničí při relativní stabilitě nominálního kursu, nebo cestou nominálního zhodnocení měnového kursu koruny vůči euru – tedy zpevněním koruny (či kombinací obou vlivů).

I zde by byly užitečné podrobné studie o tom, jak jsou jednotlivé obory a odvětví české ekonomiky citlivé na posilování ceny domácích ekonomických aktiv, především na posilování kursu. Vyhnuli bychom se tak celé řadě spekulací. Samozřejmě všechny tyto otázky se prolínají a koncentrují v otázce nastavení výchozího směnného kursu mezi eurem a českou korunou – tedy kursu, kterým se budou přepočítávat naše mzdy, důchody, úspory a všechna další aktiva. Bude-li tento směnný kurz nastaven příliš nízko, např. na hodnotu 28 či 29 Kč/€, pak to bude znamenat významné znehodnocení úspor či starobních důchodů obyvatelstva. Příliš zpevněný kurz, někam k hodnotě 21 či 22 Kč/€, pak povede k ohrožení konkurenceschopnosti firem a následně i k nezaměstnanosti.

Najít optimální kurs nebude jednoduché ani snadné, a proto je nutné mít tyto úvahy co nejpregnantněji podložené. Času totiž není nazbyt. Ukončení procesu měnových intervencí ČNB a měnící se situace v EU hovořící již zcela otevřeně o vícerychlostní Evropě před nás zcela jasně znovu postaví otázku přijetí eura Českou republikou. Nejhorší, co by se nám mohlo stát, by bylo, kdybychom se před tuto výzvu postavili s větrem neznalostí a naivity v kapse a neprůhlednými brýlemi na nose. A lhostejno zda černými nebo růžovými.

Václav Votava, předseda rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny za ČSSD

Text vyšel na serveru tyden.cz

Blogy