18. června 2015
Hokeji, fotbalu a zdravotnictví u nás rozumí každý. I proto, že každý z nás od malička navštěvuje lékaře. A je logické, že hodnotíme úroveň poskytované péče především na základě vlastní zkušenosti.
Lidé, kteří rozhodují o kvalitě a efektivitě zdravotnictví, musí rozhodovat na základě faktů a informací od odborníků, ne pocitů a dojmů.
Podle článku Martina Zvěřiny Efektivita zakázána (LN 22. 5.) se peníze ve zdravotnictví utrácejí „takříkajíc nastojato v takzvané prevenci“. V programech, které mají lidi upozornit na rizika spojená se zákeřnou nemocí, prý jen strašíme. Když jsem to četl, tak jsem nevěděl, zda se mám smát, či plakat. Autor je zkušený novinář, nechápu tedy, proč napsal takovou hloupost.
Prevence funguje. Především u diagnóz, jejichž včasný záchyt může lidem zachránit nebo prodloužit život. Je proto v zájmu všech, aby lidé přišli na preventivní vyšetření včas. Aby to vnímali jako normální součást péče o své zdraví, jako je čištění zubů nebo mytí rukou.
Při rozhodování o preventivních programech nejde o to, lidi vystrašit, ale vyburcovat. Každý z nás je pohodlný a nikdo nechodí k lékaři rád. Většina až když musí. Jenže v mnoha případech už právě může být pozdě. Například účinnost screeningu rakoviny prsu prostřednictvím mamografie prokázaly studie v Evropě i v USA. Analýza dopadu mamo grafického screeningu na švédskou populaci kupříkladu ukázala 43procentní snížení mortality u žen, které se vyšetření zúčastnily.
Jako další příklad nám poslouží prevence rakoviny tlustého střeva. Pravidelné vyšetření na skryté krvácení do stolice pomocí guajakového testu v americké studii snížilo úmrtnost o 33 procent, v evropských studiích o 15 procent. U pacientů, kteří se zúčastnili všech devíti kol, došlo ke snížení až o 43 procent. To jednoznačně ukazuje důležitost pravidelné účasti ve screeningu.
Klíčovým nástrojem screeningu rakoviny tlustého střeva je kolonoskopie, kde se odhaduje snížení výskytu nemoci až o 90 procent. Z analýz studií jasně vyplývá, že screening rakoviny tlustého střeva je efektivní i nákladově.
Podpora prevence není tuzemská zvláštnost. V Česku vzrostlo pokrytí screeningem rakoviny prsu u žen mezi 45 a 69 lety z 15 procent v roce 2003 na 58 procent v roce 2013, u rakoviny tlustého střeva vzrostlo za stejné období z pěti procent na 27 procent. Studie OECD Health at Glance 2013 pak prokázala, že u zhoubných nádorů se díky screeningu v ČR výrazně snižuje úmrtnost – o sedm procent u rakoviny prsu, o 13 procent u rakoviny tlustého střeva.
Často říkáme, že lidé by měli být zodpovědnější v péči o své zdraví. Je povinností nás všech, aby měli dostatek informací, které je přesvědčí, že prevence má pro ně význam a smysl.
