Přestanou v Kladně platit z rozhodnutí města zákony České republiky?

Když se v zimě letošního roku schvalovala v Parlamentu ČR dlouho očekávaná novela zákona o pomoci v hmotné nouzi, varoval Klub starostů a primátorů zvolených za ČSSD před použitím institutu opatření obecné povahy. Kromě jiného jsme upozorňovali především na riziko, že se mohou v budoucnu vyskytnout obce, které budou vydávat tato opatření obecné povahy nikoliv cíleně v konkrétních specifických lokalitách, nýbrž plošně na celém území. Po půl roce od nabytí účinnosti novely zákona jsme bohužel svědky toho, že město Kladno zakazuje výplatu doplatků na bydlení plošně na celém území města, což má sice oporu v zákoně, avšak podle našeho názoru nikoliv v Ústavě České republiky.

Novela zákona z dubna letošního roku umožňuje, aby si obec vytipovala určité oblasti, ve kterých se ve zvýšené míře vyskytují negativní sociální jevy. Vymezení těchto míst má být provedeno již zmíněným opatřením obecné povahy a Úřad práce ČR, který žadatelům doplatky na bydlení vyplácí, by je novým žadatelům v těchto vymezených oblastech nepřiznal a vyplácel pouze klientům stávajícím. Ač se tato konstrukce může jevit rozumně, má celou řadu podstatných trhlin. Předně je souvislost mezi doplatkem na bydlení a negativními sociálními jevy jen nepřímá, neboť doplatek na bydlení není jako jedna z dávek hmotné nouze určen k tomu, aby jeho příjemci obtěžovali své okolí, nýbrž aby se vymanili ze své aktuální situace. Doplatek na bydlení sám o sobě není zlem, je však pravdou, že je dnes velmi zneužíván, což potvrdí starosta každé větší obce v České republice.

Druhou trhlinou je vůbec použití institutu opatření obecné povahy v oblasti hmotné nouze, neboť typickým příkladem, kde se dnes tento pojem užívá, jsou různé dopravní značky, stavební uzávěry nebo objížďky. Všichni účastníci silničního provozu musí značky dodržovat, ale na rozdíl od abstraktního zákona jsou dopravní značky konkrétní, tak je v teorii OOP vymezeno. Má však sociální sféra užívat totožné nástroje jako silničáři? Není to přehnané a zohlední skutečně OOP konkrétního žadatele o dávku hmotné nouzi?

Jinou otázkou zůstává nejednoznačnost výkladu pojmu „ve zvýšené míře", ve které musí být negativní sociální jevy, a především zcela zanedbatelné kompetence Policie České republiky, resp. orgánu sociálně-právní ochrany dětí trojkové obce, s nimiž musí dotčená obec své rozhodnutí projednávat. Zákon vůbec neřeší situace, kdy dotčené orgány s návrhem města nesouhlasí. Obec nemusí stanovisko těchto institucí ani zveřejnit, natož aby se bála, že by jej mohly zablokovat. Konečně nějaká právní norma umožňuje obcím konat něco smysluplného v oblasti řešení sociálních problémů, nicméně právě v tomto případě by měla být kontrola rozhodnutí města o to důslednější, neboť následek pro žadatele o doplatek na bydlení může být v některých případech i drastický, či vést dokonce k bezdomovectví, na které není většina měst v České republice dnes připravena.

Příklad Kladna zcela jasně ukazuje, že celé ustanovení zákona je velmi zneužitelné k populistickým účelům. Tomu nezabrání ani skutečnost, že opatření obecné povahy vydává rada obce v přenesené a nikoliv v působnosti samostatné, ba ani to, že OOP musí vydat obec druhého typu, neboť větší obce jako Kladno jsou vždy obcemi prvního, druhého i třetího typu, a tato ustanovení tak na možnou kontrolu „více očí" nemají žádný vliv. Obávám se rovněž řetězové reakce, neboť příklad města Kladna může skutečně přitáhnout podobná zdánlivě jednoduchá řešení i do dalších měst a obcí, což by mohlo znamenat hrozbu pro sociální smír.

I když jsme v minulosti byli proti návrhu jako celku, např. zde: http://komunal.cssd.cz/o-jedne-nebezpecne-poslanecke-iniciative/blogy/, a náš názor považujeme zatím za nepřekonaný, přesto vnímáme v navrženém ustanovení něco málo pozitivního. Pokud například obec opatřením obecné povahy zakáže nové doplatky na bydlení v místě, kde je ubytovna pro sociálně slabé, jejichž počet se v čase již dále nebude zvyšovat, protože žadatelé zde v tomto místě příplatek na bydlení nedostanou, a obec bude se stávajícími klienty pracovat a bude usilovat, aby z ubytovny odešli do standardního bydlení, lze přes všechny nesrovnalosti v institutu OOP přeci jen něco rozumného nalézt. To však neplatí v situaci, kdy město prostřednictvím opatření obecné povahy zakáže plošně na celém svém území plošně výplatu doplatku na bydlení. Opravdu je v Kladně všude, kam oko dohlédne, zvýšený výskyt negativních sociálních jevů? Proč v Kladně žadatel svou dávku nedostane a příkladně v okolním Buštěhradě, Slaném, či Smečně ano? V čem je situace Kladna tak specifická

Navíc, žadatel o dávku hmotné nouze nežádá obec, nýbrž žádá stát, který doplatek na bydlení vyplácí prostřednictvím Úřadu práce České republiky. Může město de facto zablokovat výplatu dávky a způsobit, že dva totožní žadatelé budou mít za současného splnění všech dalších kritérií v různých místech České republiky různý přístup k ústavně zakotvenému právu na pomoc v hmotné nouzi? Není to zcela flagrantně diskriminační přístup města Kladna?

Přiznám se, že mne velmi mrzí, že se tenkrát v zimě letošního roku aspoň v Senátu nepodařilo vrátit návrh zákona zpátky do Poslanecké sněmovny. Minimálně bychom našli čas k promyšlení celé právní úpravy, která má jisté racionální jádro, avšak v této podobě je pro nás sociálnědemokratické komunální politiky zcela nepřijatelná, neboť je diskriminační, asociální a zřejmě i protiústavní. Minimálně u nás v Jindřichově Hradci nic takového neplánujeme a pevně věřím, že ani v ostatních členských městech a obcích Klubu nikoliv.

Blogy