Před klíčovým rozhodováním

Sociální demokracie se nechtěně dostala do nezáviděníhodné situace. Po počáteční koalici všech stran proti vítězi voleb bylo zřejmé, že ustavení vlády bude obtížné. Čas postupně zjasnil pozice všech. Hrozily a vlastně dosud hrozí předčasné parlamentní volby. Dá se poměrně s jistotou usuzovat na obdobný výsledek jako na podzim minulého roku. Co by to komu přineslo, kromě prohloubení dna stranických pokladen a nechuti občanů?

Když se iniciativy chytili komunisté a přímí demokraté Tomia Okamury, začaly stranám „protikoalice“ blikat kontrolky. Tolik se proti Babišovi angažovali, že otočku by jim voliči asi neodpustili. Druhá ODS za volebním vítězem si jeden čas dokonce dělala naděje, že by jej mohla nahradit. Bohudík to nebyla od nich dobrá prognóza, ale ani dobrá politologická úvaha na rozdíl od toho kvalifikovaného prognostika na hradě, který jasně zhodnotil situaci. Jedinou stranou, která mohla paradoxně díky své rozpolcenosti pozitivně reagovat na výzvy ke vstupu do vlády byla a je Sociální demokracie. Jednat o účasti ve vládě bylo podle mne rozumné rozhodnutí. Nemusíme předstírat, že jsme v kdovíjak po všech stránkách dobré kondici ale zůstat v opozici není nic, co by nám přidalo na síle do budoucna. Nicméně buďme připraveni – ať se rozhodneme vstoupit do vlády nebo ne, budeme sklízet kritiku z mnoha stran. Ti nepoučitelní, nebo možná i závistiví nás budou soudit a prezentovat jako chamtivce po ministerských postech a pokud se rozhodneme nevstoupit, budeme již v této situaci považováni za kazisvěty normálního vládnutí. Ani jedno samozřejmě není pravda. Ministr má méně, než ředitel menší fabriky, ale s nesporně širší a náročnější agendou a ti kazisvěti jsou přeci všude kolem. Je to opravdu těžké rozhodování. Nicméně vrcholné stranické orgány rozhodly jednat dále o podmínkách vládní účasti. Ve straně to vře.

Poprvé v dějinách se proti usnesení strany postavili její senátoři. Mnozí krajánci protestují. Kde však byli všichni při volbách?

Jen málokterá strana je tak strukturálně diferencovaná jako ČSSD. Přiznejme si – nízká disciplina , malá chuť přebírat odpovědnost, domkářské dohadování o hloupostech, to vše včetně různých frakcí, které na jedné straně chtějí zachraňovat, další jít doleva, někteří nevědouce kam, ideálně konat atd., jsou obrazem mírně řečeno problematickým.

Někdy mne to připadá, že jsme klub zahrádkářů, hadající se o výši trávníku v kolonii. Přitom jde o to, realizovat základní poslání sociální demokracie obecně. Realizovat to, co by Andrej Babiš sám o sobě shodil nejraději ze stolu. Nejdůležitější bude aby sami členové uznali, že různé názory mohou vykrystalizovat ve většinový názor, který je již nezbytné nejen respektovat, ale aktivně se účastnit realizace. Jinak nechápu proč kdo v které straně je členem.

Je tu velká odpovědnost. Vůči lidem, kterých se tolik všichni politici dovolávají. Vládnout, to je přece cílem všech a schovávat se odmítnutím za pseudodůvody, pseudokauzy je na pováženou a falešné. Trochu verbální novičok. Sociální demokracie tak podle mne nemá jinou volbu, než se vlády účastnit. Mluvit o potřebném klidu ke konzolidaci a modernizaci strany v době po zvolení nového vedení je potřebné. Tyto procesy však musí probíhat i v případě vládní účasti. Věřit, že se v parlamentu s patnácti poslanci sociálnědemokratická hlediska prosadí, tomu snad i laik nevěří. Poloprázdná sněmovna, žádná media, nízké příjmy atd. Prostě cesta k zapomenutí. Dokonce v podmínkách, kdy je připravený program vlády z velké části levicový a ve prospěch všech.

Pokud chceme o něčem dumat a oživit naši práci vraťme se k vizím a programu do budoucna. Sociální demokracie měla vybudováno velice kvalitní a široké odborné zázemí. Sice jej částečně ztratila v době plné vládní angažovanosti, ale lidé nezmizeli. Má k dispozici aktiv Masarykovy demokratické akademie, takže zde by neměl být problém. Možná by bylo možné využít právě těch různonázorových frakcí k práci v odborných komisích. Jenom prosím, aby se angažovali především na slovo vzatí odborníci. Planá řečnění nám úspěch nepřinesou. Toto období nebude lehké, ale projevovat zbabělost odmítáním vstupu do vlády, jak to činí pravicové strany je proti občanům této země. Nikde není psáno, že se vládní soužití podaří, ale musí se to zkusit. A v tom občané jistě Sociální demokraty podrží.


Kánský Jaroslav, expředseda Klubu seniorů ČSSD

Blogy