O čem hovoří Národní zpráva Social Watch 2018

1. srpna 2018

Přesto, že se české ekonomice daří a je nízká nezaměstnanost, pokračuje naše společnost v nárůstu nerovnosti, zejména z důvodu sociálně nerovného vývoje. Za minulé vlády pod vedením ČSSD se sice mnohé podařilo, nicméně zastavit pomyslné nůžky nerovnosti se podařit nepodařilo.

A přes mnohá pozitivní opatření je stále velkým problémem exekuce, zadlužení domácností a finančně nedostupné bydlení. Tak jako zůstává genderová nespravedlnost, která vhání ženy samoživitelky a ženy v seniorském věku do chudoby.

Problém české ekonomiky je ten, že byla po listopadu 1989 založena českou pravicí na laciné pracovní síle, na nízké kvalifikaci a na kooperacích, namísto na výrobě konečných produktů domácími firmami. Podnikatelé si sice ztěžují na vysoké sociální a zdravotní odvody za zaměstnance, nicméně mzdy zůstávají v ČR velmi nízké, zato míra zisku je u nás o téměř 10% nad průměrem EU. Zisky zahraničních korporací se vyváží ven ze země. Převládá degresivní zdanění pomocí DPH a spotřební daně a je nízká progresivita zdanění či nízké danění majetku. Pak není divu, že se stále nedaří řešit problémy s nedostatkem peněz na veřejné služby, zejména na školství či zdravotnictví a na důchody. A to nám sem ještě jezdí radit z OECD či ze Světové banky, ale jejich rady jdou stále směrem neo-liberalismu.

Prvotně je nutné podpořit malé a střední domácí výrobce, zejména ty s vysokou přidanou hodnotou a s konečným konkurenceschopným produktem. Je nutno přestat pomáhat dotační politikou zahraničním firmám. Dále je třeba změnit daňový systém, zavést progresivní zdanění fyzických osob a zdanit zisky odcházející z naší země do zahraničí. Chce to soustavný tlak nejen na zvyšování minimální mzdy, ale na mzdy a platy obecně. V rámci spravedlnosti je třeba zvyšovat životní minimum a podpořit rodiny s dětmi a ženy za jejich péči o děti. Nelze nadále tolerovat nižší platy a tím i pak nižší penze u žen.

Zvýšení počtu exekucí v době konjuktury a zvyšování mezd je zarážející a ukazuje na dlouhodobě neřešené společenské problémy. Nejen institut oddlužení či osobního bankrotu pomůže z nejhoršího, ale je třeba zakročit i proti šedé ekonomice. Ta zvyšuje pouze náklady státu a zhoršuje budoucí postavení těch, kteří dnes využívají sociální systém. A také je třeba exekuce dát přímo pod stát a vytvořit speciální exekuční úředníky či soudy. Bez toho obchod s dluhy nezastavíme a exekuce budou mimo kontrolu státu.

Bydlení se stává obrovským problémem dneška a to nejen pro ty nejchudší. Obrovský růst cen nově pořizovaných bytů žene s sebou i ceny bytů starších a zejména ceny nájmů. Ukazuje se totiž, že příjmy domácností rostou pomaleji, jak ceny bydlení a to bude mít dopad na doplatky na bydlení či příspěvek na bydlení. A jejich snižování není dlouhodobým receptem na obchod s chudobou. Tím je stavění nových obecních bytů a znovuoživení družstevního bydlení. Podstatné je i urychlené přijetí rozumného zákona o sociálním bydlení. Je třeba vnímat, že problematika bydlení se netýká pouze mladých rodin s dětmi či mladých občanů, ale i seniorů, zdravotně postižených či matek samoživitelek.

Stárnutí obyvatel a nepříznivý demografický vývoj budou mít negativní dopady na růst sociálních výdajů a nákladů na zdravotní péči. Řešením rozhodně není snižování sociálního či zdravotního pojištění. Je třeba změnit koncepci a přijmout taková opatření, které zajistí udržitelný rozvoj země. A to i v oblasti životního prostředí, péče o krajinu, zajištění soběstačnosti výroby potravin, dostatku vody, surovin a energetické bezpečnosti. Prostě je třeba vzít větší odpovědnost za budoucnost této země a skoncovat s chybným projektem neo-liberalismu, zejména v ekonomické oblasti a správě státu.

Blogy