Nic nového

29. dubna 2019

Radikální studenti z univerzity ve Frankfurtu nad Mohanem se dožadují propuštění profesorky, která si dovolila uspořádat konferenci s názvem „Islámský šátek – symbol důstojnosti, nebo utlačování?“. Odbornou analýzu povahy a fungování islámu považují tito studenti za projev rasismu. V zajetí své poněkud zmatené ideologie požadují potrestání lidí, kteří se hodlají věcného zkoumání dopustit.

. Tento typ politické angažovanosti není ničím novým. Francouzský filozof Jean-Pierre Le Goff, který se v mládí účastnil studentské revolty v Paříži, v jedné ze svých knih popisuje, jak tehdy vypadal studentský radikalismus.

Mladí maoisté a trockisté nutili k rezignaci akademické funkcionáře, shodou okolností právě ty, kteří byli jejich hnutí nejpříznivěji nakloněni. Le Goff líčí dramatické scény, kdy krajně levicoví studenti hrozili lynčováním profesorům, s jejichž názory nesouhlasili. Považovali se přitom za kované revolucionáře.

Dosáhli jenom toho, že většina veřejnosti se už po několika týdnech distancovala od revolty, s jejímiž požadavky zpočátku mnozí sympatizovali.

V březnu roku 2016 jsme měli v úmyslu uspořádat na půdě Evropského parlamentu konferenci podobného zaměření. Měla se týkat práv žen v rámci islámského náboženství. Pozvali jsme na ni feministky a na konferenci měly vystoupit také odvážné muslimky, které nošení šátků kritizují. Přesto, že jim za to hrozí od fanatiků pomsta.

Na poslední chvíli jsme museli plánovanou konferenci zrušit. Došlo totiž k teroristickým útokům na bruselském letišti a v metru, které si vyžádaly 35 mrtvých a více než tři stovky zraněných. V takové atmosféře by se nezaujatě jen těžko diskutovalo.

Zajímavé na tom všem je, jak blízko k sobě ve skutečnosti mají indoktrinovaní lidé různého zaměření. Jedni sami sebe považují za vykonavatele boží vůle, druzí za progresivní nositele myšlenky všelidského pokroku. Nenávist k těm, kteří si odvažují myslet něco jiného než oni, je spolehlivě spojuje.

Zdroj: Právo, 29. 4. 2019

Blogy