Nevstupujte do druhého pilíře!

30. listopadu 2012

Občané nad 35 let mají mít jen půl roku na to, aby se rozhodli, zda vstoupí do druhého fondového pilíře penzijní reformy, kterou se vládě podařilo prosadit neotřelým trikem, vypuzením poslanců ODS, kteří pro to hlasovat nechtěli. Nyní je tedy řada na občanech. Mají do toho jít? Vyplatí se jim to? Premiér Petr Nečas nevidí problém. Říká, že pro polovinu občanů bude penzijní reforma výhodná. A taky, že on sám si z možností, které fondový pilíř nabízí, vybere konzervativní strategii. Nemýlí se? A vybírá dobře?

Věta o výhodnosti penzí pochází ze studie Švejnarova think tanku IDEA, kde se opatrně uvádí:

„Přesun do nového důchodového systému od 1. ledna 2013 se alespoň trochu vyplatí zhruba 50 procentům mužů a 30 procentům žen. Skutečně finančně zajímavé bude spoření jen pro třetinu mužů a desetinu žen.“  Jen pro desetinu žen? Ano, „až devadesát procent pracujících žen by nemuselo z ekonomického hlediska spoření v nových fondech vůbec zajímat a mohou s čistým svědomím zůstat ve státním systému.“

A když se to vyplatí, pak jak? „Dnešní třicátník s příjmem 50 tisíc měsíčně by si tak polepšil díky soukromé penzi zhruba o 1,5 tisíce korun měsíčně.“

Jak je vidět, skutečně trochu vydělá jen zlomek nejlépe placených mužů. Ani tohle vám samozřejmě nikdo nezaručí, protože novinkou fondového pilíře je to, že účastník plně nese investiční riziko. Výnos je tedy nejistý, jisté jen to, že celoživotně budete dávat 3 procenta z hrubé mzdy do fondového systému místo do toho průběžného. Tím neztrácíte nárok na důchod z průběžného, ale jeho procentní výměra bude o tyto příspěvky zkrácena. Základní výměra (dnes asi pětina průběžného důchodu) zkrácena nebude, na tu vám tedy přispějí ti důchodci, kteří se do fondového systému nezapojí. Vy budete nově platit i poplatky za správu fondu.

Ona tři procenta z hrubé mzdy pro účast ve fondovém pilíři přitom nestačí, musíte dát další dvě procenta ze svého. V podstatě to znamená, že si snížíte celoživotně čistou mzdu o dvě procenta, abyste se mohl zapojit do opravdu napínavé soutěže, jestli je fondový pilíř výhodnější, nebo ne.

Vedle toho však budete přispívat ještě další a výraznou formou – vyššími daněmi. Připomněla to bitva, kterou vedla v minulých týdnech vláda sama se sebou, když se pokoušela zabránit tomu, aby vstoupil v platnost zákon, který loni ve stejně bojovém nasazení prosadila. Byl to zákon o sjednocení sazeb DPH na 17,5 procenta jako finančního zdroje na pokrytí nákladů penzijní reformy, protože peníze vyvedené z průběžného systému musí nějak doplnit. Jenže všechny peníze z předchozího zvýšení DPH už byly utraceny na něco jiného a sjednocená DPH by nic nepřidala. Místo toho, aby se sazby sjednotily, se proto sazby zvýší. Určitě ne naposled. Celostátní výběr DPH na letošní zvýšení sazeb o čtyři procentní body téměř nereagoval. Zato ceny sociálně citlivých položek se zvedly o ona čtyři procenta. Letošní celková inflace tak díky zvyšování DPH vysoko přesáhne 3%. Mimo zaplacení vyšších daní se vám tak letos většinou znehodnotí i vaše úspory…

A jak je to s tím konzervativním spořením, kterému chce dát přednost premiér Nečas? Podívejte se na demografii, radí ekonom Michael Gavin z Barclays Capital. Podíl nejvýkonnější části obyvatelstva ve věku mezi 35 a 55 klesá. Co je pozoruhodné, prakticky stejným tempem se vyvíjejí i výnosy na investičním trhu. Když dorůstaly silné věkové ročníky, které se narodily v 70. a 80. letech, přibývalo investorů a ceny akcií letěly nahoru, čteme ze křivek, které Gavin publikoval v listě Financial Times. Ocenění stejného podílu na zisku, který připadal na jednu akcii (P/E), dokonce vzrostlo na pětinásobek mezi lety 1982 a 1999. Z té doby také pocházejí představy o výhodnosti fondového hospodaření. Avšak nyní, kdy někdejší mladí stárnou a nových mladých přibývá méně, se ocenění zisku naopak snižuje. Výnos z akciových trhů klesá.

Je tedy lepší volit konzervativní strategii, která se akciím vyhýbá a dává přednost dluhopisům? Do dluhopisů investují starší osoby nejčastěji, připomíná Gavin. Proto zájem o dluhopisy poroste – ale jejich výnos bude ze stejného důvodu klesat.

Konzervativní strategie tedy nabízí jistotu, že nevydělám skoro nic. Premiér chce možná přispět k tomu, čím přispívají dnešní důchodci ořezanou valorizací, zaměstnanci poklesem reálných mezd, pacienti růstem spoluúčasti, která začíná být nad síly starších a chronicky nemocných, policie ochromenou akceschopností a další a další- taky něčím ze svého.

Premiér tedy radí špatně, ale přispěje dobře, bez ohledu na to, že je to málo a z hlediska důchodu úplně k ničemu.

Každý příspěvek do druhého pilíře potěší rovněž správce důchodových fondů, kteří to dělají proto, aby na vás vydělali. II. pilíř není žádná nezisková charita, jde o podnikání. Koneckonců, pokud to Kalouskovi a Nečasovi vyjde, budou se v nové finanční ruletě soukromého penzijního spoření točit stovky miliard korun.

A protože příští vláda bude muset skutečně rozpočtově konsolidovat, neboť pravici se to nepovedlo, je velmi pravděpodobné, že ještě během roku 2014 bude druhý pilíř jako nesmyslný a prodělečný experiment zrušen. Podobně, jako se už dnes ruší jiné experimenty Nečasovy a Topolánkovy vlády: rovná daň, sjednocená sazba DPH 17,5% , veřejná služba nebo sKarty.

Vstup do druhého soukromého pilíře na rozdíl od premiéra Nečase rozhodně nedoporučuji.

Blogy