Neškrtá vláda v investicích příliš tvrdě a nepodvazuje poněkud bezohledně hospodářský růst?

14. dubna 2012

Ano, Nečasova vláda neřeší v Česku hospodářskou krizi, Nečasova vláda hospodářskou krizi prohlubuje. Nečasova vláda podvazuje hospodářský růst České republiky. Jsou pro to tři základní důvody:

Ano, Nečasova vláda neřeší v Česku hospodářskou krizi, Nečasova vláda hospodářskou krizi prohlubuje. Nečasova vláda podvazuje hospodářský růst České republiky. Jsou pro to tři základní důvody:

1. Hospodářskou politiku si zjednodušila na snižování deficitů veřejných financí
2. Vláda vůbec nechápe důležitost domácí poptávky
3. Vláda, která tak ráda poučuje Řeckem tuto zemi vůbec nepochopila a rozjíždí tzv. řeckou spirálu.


První potíží je obrovské zjednodušení hospodářské politiky. V představách ministra financí Kalouska, je to tak, že pokud dluh a deficity jsou správně, tak i vše ostatní je správně. To by mohlo být považováno za úspěch pokud by boj proti zadlužování státu nebyl jedinou agendou vlády. Normální, zodpovědné, dokonce i ty pravicové vlády, většinou sledují větší sadu konkurenčních cílů: růst HDP, zaměstnanost, inflaci, sociální soudržnost a pochopitelně také fiskální konsolidaci. Přílišná koncentrace pouze na jeden cíl vede zpravidla k selhání v dosahování cílů ostatních. Problémy by nastaly i kdyby se vláda soustředila jen na hospodářský růst či sociální soudržnost. Sledování několika cílů najednou je pochopitelně složité, vyhodnocování multikriteriální optimalizace nejednoznačné, ale přesně o tom je umění hospodářské politiky.

Druhým obrovským problémem je nepochopení důležitosti domácí poptávky. Z doložitelných citátů premiéra Nečase a ministra financí vyplývá, že se domnívají, že pokud by vláda dělala stimulaci ekonomiky, tak by z každé utracené koruny 75 haléřů odešlo do zahraničí a pouze 25 haléřů by stimulovalo poptávku.[1] Bohužel je v tom utvrzují někteří povrchní ekonomičtí žurnalisté, typu paní Lenka Zlámalová[2], kteří tyto nesmysly také papouškují. Ve skutečnosti je to jinak. Dovoz a HDP jsou ukazatele jiného typu: ukazatel hrubé produkce versus přidaná hodnota a správné číslo je jiné. Každá veřejným sektorem vydaná koruna stimuluje 30-40 haléřů dovozu a 60-70 haléřů domácí poptávky. Jinými slovy je to skoro opačně, než si čelní představitelé vlády myslí a proto dělají chybná rozhodnutí. Nedochází jím, že omezením důchodů a mezd ve veřejném sektoru omezují také výrazným způsobem poptávku po zboží a službách, které generují české firmy. Znamená to tedy jednoznačnou potřebu stimulovat deficity veřejných financí hospodářský růst? Ne nutně, ale znamená to, že domácí poptávce je třeba věnovat velkou péči, vědět, že škrty mají i silné vedlejší negativní efekty a je třeba se snažit minimalizovat jejich dopad na hospodářský růst. Jinými slovy je třeba dělat tyto kroky:

1. Fiskální konsolidace je nutná, ale přeplňování plánu, ale rok 2011 kontraproduktivní a škodlivé

2. Vláda, když již nestimuluje domácí poptávku, tak by ji alespoň neměla destruovat, tedy ničit tu stávající

3. Vláda by měla sledovat strukturu zdanění a více zdaňovat bohaté, protože ty mají vysoký sklon k úsporám a nízký ke spotřebě. Při stejné daňové kvótě a větším přerozdělení je větší poptávka po zboží a kolečka ekonomiky se lépe točí. Tedy více daní majetkových a přímých a méně daní nepřímých.

4. Vládní představitelé by měli velmi vážit slova. Negativní očekávání mohou být snadno materiální silou, která vede k poklesu HDP. Lidé, kterým se říká, že mají špatně a bude ještě hůř, možná nebudou dělat revoluci, ale zcela určitě přestanou utrácet, šetřit na ty horší časy a kola ekonomiky se budou točit stále pomaleji.

5. Propad veřejných výdajů by se vláda měla snažit kompenzovat jinými zdroji. Tedy efektivně čerpat evropské peníze, konečné rozběhnout partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPP) a stimulovat přímé investice do české ekonomiky. I zahraniční investice generují poptávku po zboží a službách českých firem.

6. Ve státních podnicích je možné v době krize více investovat, podporovat poptávku aniž se to projeví na veřejném dluhu.

7. Případný výpadek domácí poptávky je pochopitelně možné kompenzovat také podporou exportu a také podporou příjezdové turistiky do ČR, která je vlastně „vývozem na místě“ a statisticky je registrována jako domácí poptávka.

Nu a co nám hrozí pokud bude Nečasova vláda, dělat to co dělá? Nu hrozí nám řecká spirála. Deficity veřejných výdajů vedou k potřebě šetřit, tedy omezit veřejné výdaje. To v druhém kroku vede k poklesu HDP a ve třetím k poklesu vybraných daní. Deficit je tu opět, vzniká další potřeba šetřit, to vede k poklesu HDP a vybraných daní a spirála se rozjíždí. Zatím ještě tam nejsme, českou ekonomiku zachraňuje zatím export, ale situace v EU je křehká a prvním větším externím šokem upadneme definitivně do řecké spirály.

Nu a poznámka na závěr. NERV v celé situaci začíná plnit poněkud trapnou úlohu fíkového listu. NERV vytváří dojem, že vláda má ekonomickou kompetenci, kterou vlastně nemá, protože NERV nebere příliš vážně a dělá si co chce. Selhání NERVu je pak především v tom, že nebyl schopen vysvětlit vládním činitelům jednoduchý fakt a to, že export je pro českou ekonomiku velmi důležitý, ale domácí poptávka ještě důležitější.

Jan Mládek



[1] „ … Absolutně ale odmítám další transfery obyvatelstvu, které je prý dá do spotřeby, čímž se zvedne naše HDP a ekonomika se uzdraví. Hloupost.  I kdyby se veřejnost takto chovala, upozorňuji, že 75 procent domácí spotřeby představuje import. Každá koruna u nás spotřebovaná podporuje z 25 procent českou zaměstnanost, ale ze 75 procent zaměstnanost v cizích zemích …“ (ministr financí M. Kalousek, viz  Ekonom č. 5, 2009, str. 35).  Na tuto informaci navazoval Petr Nečas, tehdejší místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí, který při debatě o protikrizových opatřeních ve Sněmovně dne 31. března 2009 tvrdil: „… Z každé koruny, kterou stimulujeme spotřebu v této zemi, pětasedmdesát haléřů odtéká do zahraničí.“

 

[2]  „… Česko je malá a otevřená země: ze tří čtvrtin nás živí vývoz a sedmdesát procent svých příjmů utrácíme za dovozové zboží …“ (viz stať „S krizí pomůže spíš Obama než vláda,“ HN 17. 2. 2009). Podobné tvrzení opakuje stejná autorka i v současnosti: „ … Hospodářství sílí jen díky vývozu. Ten tvoří u naší malé otevřené ekonomiky osmdesát procent výkonu, takže platí: vývoz dobrý, všechno dobré…“ (Německá klasika, Lidové noviny 1. 3. 2012, s. 10).

 

Blogy