J. Sajdl: Něco o ozvučení

15. dubna 2014

Tak to má fungovat. Když se poruší pravidla např. o rozpočtové kázni, je na místě stanovit trest. Pracovníci pražského finančního úřadu udělili Úřadu vlády dost tvrdou pokutu – 551 miliónů korun. A to za dost předraženou zakázku na audiovizuální ozvučení předsednictví ČR v EU. Této sankci se nelze divit, i když vypadá dost likvidačně. Problém a potíž tohoto je v tom, že trest má nést současná vláda (a její aparát) za zlodějny a nepravosti éry vlády pana Topolánka.

Tenkrát - v roce 2009 - sociální demokracie tento počin tvrdě a hlasitě kritizovala. Doufejme, že odvolání Úřadu vlády bude mít u soudu naději. Vždyť i finanční postih za nadhodnocenou cenu za justiční palác v Brně soud zrušil mimo jiné i proto, že by peníze šly z jedné státní kapsy do druhé. To ale nic nemění na tom, že by se měl celý případ pustit ze zřetele. Tato aféra Promopra (tato firma získala zakázku na ozvučení v hodnotě 525 miliónů korun bez výběrového řízení)! Nic na tom nemění ani ten fakt, že policejní vyšetřovatelé zatím chytili jen dvanáct menších rybek (např. náměstkyni vícepremiéra Janu Hendrichovou, ženu odborně na výši a do té doby bez jediného škraloupu). Oním zmiňovaným expremiérem, který měl české předsednictví v EU, jak se říká na hrbu, byl Alexandr Vondra z ODS. O podepsání rámcové smlouvy s Promoprem se postaral šéf Úřadu vlády Jan Novák. Jak ale sám připomíná, jednotlivé faktury prý pak vystavovala sekce pana Vondry. A já se ptám. Věděl pan Vondra o předražení nebo nevěděl? Na vědomí prý dokumenty dostával. Pan Vondra se ale tváří a dušuje, že nevěděl. Já nic, já muzikant. Tvrdí, že mu nebyla známa ani cesta peněz od firmy k firmě, z účtu na účet až kamsi na území Rakouska. Dost podivné, že? On sice od prvního okamžiku provedení této kauzy akceptoval svoji politickou odpovědnost, ale prakticky žádnou nevyvodil – pouze vložil svůj osud do rukou předsedy nově vzniklé vlády Petra Nečase. S vrcholovou politikou se pan Vondra rozloučil až po prohraných volbách do Senátu na Litoměřicku a obměně špiček ODS. Dnes občas poskytne sem tam nějaký rozhovor, jinak je tiše jako myška, což u něho, kterého bylo všude plno, docela překvapuje. Zato „Topol“ – pan Mirek Topolánek – za jehož vládnutí se zakázka zrodila, ctí zásadu, že lepší je drzé čelo než poplužní dvůr a sám odmítá jakoukoli odpovědnost. Tu politickou nevyjímaje. Ta zůstává tak na bedrech Vondrovi a jemu podřízeným úředníkům. Kladu si otázku. Kam ale teda, proboha, ty peníze vydané státem „navíc“ zmizely? Kdo si postavil přepychovou vilu? Kdo je ukradl? Možná nikdo, kdoví. Těžko se budeme dnes dobírat pravdy, zvlášť při stavu justice jaký je. Ono ve stejném období měl „modrý pták“ problém i s dalším podezřením. Za ministra pana Drobila tekly do jeho kasičky (ODS) korunky z fondu životního prostředí. Nikdy se to oficiálně nepotvrdilo. Nemohly peníze za ozvučení nabrat podobný směr? Třeba přes sponzory? O ně ODS nikdy nouzi neměla. Tento finanční postih je věc nemilá. Připomíná nám však onu mravenčí práci policistů a žalobců, kteří kauzu Promopro pomalu a dost pracně rozplétají. Ono se to asi sotva podaří. Snad jedině až budou důkladně ozvučena ústa pánů Vondry, Topolánka a všech těch, kteří mají v této špíně namočené ruce. Dokud se nebudou takové špinavosti důsledně vyšetřovat a viníci tvrdě trestat, tak se v této zemi žádného pořádku nedobereme. A bude to věčná škoda pro nás všechny.

Tím končím své ohlédnutí nad jedním ozvučením.         

Autor: Jan Sajdl

                                                 

Blogy