Nečasova vláda přehlíží nové údaje

14. března 2011

Je stále více patrné, že vládní koalice se snaží protlačit svou tzv. důchodovou reformu, která je však spíše reformou daňovou, na základě nepodložených argumentů. Posledním důkazem je pak nová demografická analýza z dílny odborníků na tuto problematiku Borise Burcina a Tomáše Kučery, o níž informoval deník Právo.

Ti přicházejí s věrohodnou prognózou, která jasně říká, že podíl ekonomicky produktivní populace nebude ani zdaleka klesat tak závratným tempem, jak nám tvrdí představitelé Nečasovy vlády. Při přípravě tak závažné změny našeho důchodového systému vláda evidentně nevychází z relevantních propočtů. Netroufám si odhadovat, zda je to amatérismus nebo účelovost.

Jedním z důkazů účelové argumentace je například tvrzení premiéra Petra Nečase, že „zatímco dnes přispívají do důchodového systému zhruba dva ekonomicky aktivní lidé na jednoho seniora, v roce 2050 to bude jeden na jednoho“. To je ale v přímém rozporu s tím, co tvrdí nejnovější demografická prognóza pánů Burciny a Kučery.

Z ní totiž vyplývá, že pokud by byl v roce 2030 zakonzervován věk odchodu do důchodu na 65 letech, přičemž by byla zachována různá doba odchodu do důchodu u mužů a žen, klesl by počet pracujících lidí na jednoho důchodce z dnešních 2,9 na 1,9. Z toho vyplývá, že ani samotný premiér v dnešních dnech nevychází z aktuálních čísel.

Pokud tedy dnes vládní koalice při přípravě penzijní reformy v samých základech nevychází z relevantních údajů, znamená to logicky, že ani výsledek tohoto úsilí nemůže být kvalitní, ba naopak.

Odmítám zároveň plán na zvýšení dolní sazby DPH, který neproporcionálně zatíží příjmově slabší vrstvy obyvatel prostřednictvím zvýšení cen potravin a léků. Svým způsobem se vlastně jedná o progresivní danění stáří, protože čím více stárneme, tím více potřebujeme zdravotní péči.

Z citované nové demografické prognózy rovněž vyplývá, že není jediný důvod pro posílení soukromého penzijního spoření na úkor stávajícího průběžného systému důchodů. Za ideální řešení považuji základní systém založený na systému sociální ochrany, dále doplněný o podnikové systémy, které jsou schopny zohlednit specificitu některých zaměstnání a následné doplnění o dobrovolný systém, který může lidem s vyššími příjmy zajistit větší zajištění na stáří.

(Článek byl otištěn 14.3.2011 v deníku Právo)

Blogy