Na škrtech se dá prodělat

12. září 2012

Povodně přicházejí mimo naši lidskou vůli. Vlna metanolové tragédie ale nespadla z nebe. Fakta hovoří jasně. Ministerstvo financí stejně jako lihovarníci odhaduje, že černý trh v ČR se podílí na obchodu s tvrdým alkoholem až dvaceti procenty. Stát kvůli tomuto nelegálnímu trhu s alkoholem ročně přichází o jednu a půl miliardy korun. Dovoz v průmyslu užívaného metanolu do České republiky za poslední roky narostl trojnásobně. Před asi dvěma roky dodali oficiální výrobci tvrdého alkoholu vládě zprávu, která tuto situaci mapovala a vyzývala k řešení. Nestalo se nic.

Máme vládu, která roli státu obecně neuznává. Vše vyřeší volný trh. Regulace a kontrola jsou sprostá slova. Zmenšování státu ale může být ošidná věc – pokud bude znamenat méně zaměstnanců také v oblasti kontroly, například hygieny potravin. Škrty mohou být jedovaté.

Pokud paní místopředsedkyně ODS Němcová nyní vyzývá, abychom omezili kritiku a společně předcházeli tragédiím, je už trochu pozdě. Teď řešíme pouze tragické důsledky něčeho, co se zanedbalo dříve. Znalci říkají, že podobný malér byl otázkou času – vzhledem k tomu, jak se černý trh s alkoholem u nás rozrostl. Kompetentní orgány vlastně potvrzují, že o jeho velikosti a o rozsáhlých daňových únicích věděli. Otázka je, proč se muselo čekat, dokud nejsou mrtví.

Nesouhlasím s názorem paní Němcové, že mluvit o těchto věcech ke neslušné a projev hyenismu. Odmítám přijmout myšlenku, že naší rolí je teď jenom pomáhat postiženým. Tak to fungovalo za časů starého dobrého socialismu. Dnes můžeme zaplaťbůh také hlasitě říci, že státní správa v tomto případě selhala. Tak dlouho tady byl stát znevažován, až zjišťujeme, že nám může někde kriticky chybět.

Zásadní rolí státu je zajistit bezpečnost občanů, určitou úroveň zdravotní a sociální ochrany. Zkrátka že se člověk neotráví z běžně zakoupené lihoviny. Tato metanolová kauza je varováním týkajícím se sociální a zdravotní ochrany občanů naší země, kterou – zdá se – začínáme ztrácet. Ti, kteří si pořád myslí, že to je důsledek nostalgie nebo sentimentu po socialistické minulosti, se hrubě mýlí. 

To, oč kráčí, je, jestli Česká republika bude moderní evropský stát, který se vyznačuje určitou mírou sociální soudržnosti a ochrany občanů. José Barroso dnes v Bruselu řekl: „Nesouhlasím s těmi, kteří kvůli krizi tvrdí, že evropský sociální model je mrtev. Ano, musíme reformovat a modernizovat náš systém sociální ochrany, ale takový efektivní sociální systém není v žádném případě překážkou ekonomické prosperitě, ale naopak, je její nenahraditelnou podmínkou. Jsou to právě ty země, které mají nejefektivnější systémy sociální ochrany a nejvíce rozvinuté sociální partnerství, patří mezi ty nejvíce úspěšné a nejkonkurenceschopnější ekonomiky světa.“

Evropská unie se rozhoduje o svojí budoucnosti. Česká republika se ale také rozhoduje o své budoucnosti. Vláda pánů Nečase, Kalouska a Drábka vytváří systém, který se snaží šetřit především na občanech. Chtějí uzdravit veřejné peníze tím, že vezmou peníze důchodcům, rodinám s dětmi, státním zaměstnancům i nezaměstnaným. Teď dokonce mluví o krácení mandatorních výdajů, dalších sociálních dávek a výdajů na zdravotnictví. Dnes vláda schválila, že v příštím roce sníží stavy o dalších 1400 policistů. Tato vláda, místo aby v krizi občanům pomáhala, tak je ponechává vichru napospas. Nejhorší, že toto škudlení nikdy ekonomiku nenastartuje. Povede jenom k rozkladu základních funkcí státu.

Vláda přerušila projednávání státního rozpočtu. Nevím přesně, co bylo důvodem, přál bych si ale aby další úpravy rozpočtu nevedly k oslabování státu a jeho role. Šetřit je třeba, ale racionálně. Na škrtech se dá také těžce prodělat.

Blogy