Ministr Heger svými posledními prohlášeními zklamal

12. dubna 2010

ČSSD velmi citlivě a s pochopením vnímá rostoucí aktivitu lékařů v kampani "Děkujeme, odcházíme". Proto jsme také opakovaně žádali a žádáme o zařazení tohoto akutního bodu na jednání poslanecké sněmovny. Díky postoji vlády s podporou poslanců vládní koalice (včetně strany Věci veřejné!) je naše snaha ale zatím marná. Vzhledem k vyjádřením některých čelných vládních představitelů i části médií lze s úspěchem předpokládat, že zcela nebyl pochopen směr protestu lékařů. Nejde jim toliko o platy, ale hlavně o financování českého zdravotnictví jako celku. Kdo nese faktickou vinu za propad financí jdoucích do resortu zdravotnictví, je zřejmé.

Velikým zklamáním pro mne bylo včerejší prohlášení pana ministra Hegera, který za viníky nedostatečného platového ohodnocení lékařů označil šéfy jednotlivých klinických pracovišť. Jako ministr a hlavně bývalý ředitel FN jistě ví (a vědět by měl), že chod jednotlivých oddělení nemocnic, zvláště pak podléhajících ministerstvu zdravotnictví, je plně podřízen tzv. nepřekročitelným limitům určených managementem zdravotnického zařízení. Limitům na léky poskytnuté hospitalizovaným, limitům na zdravotnický materiál, limitům na mzdy.

Tyto limity jsou přímo závislé na platbách zdravotních pojišťoven, ty zas na výběru pojistného. Je tedy pochopitelné, že dostanou-li nemocnice v příštím roce opět méně financí, budou tyto limity ještě zpřísněny. Není pravdou, že tím nebude zhoršena kvalita poskytované péče! Naopak.

Za tuto skutečnost nenesou odpovědnost primáři a přednostové. Jde o daň za předchozí čtyři roky pravicové vlády. Lékaři tak nebojují pouze za své mzdy, ale i svá zdravotnická zařízení a hlavně za své pacienty. Ani pro ně není myslitelné, aby limity na mzdy byly navyšovány na úkor limitů na léčbu jejich nemocných. Na rozdíl od politiky je etika v lékařském stavu živá.

Blogy