Mariánská Týnice

30. srpna 2012

Na neděli 26.srpna 2012 jsme sezvali především obyvatele některých sociálních zařízení Plzeňského kraje, ale i jiné spoluobčany z volebního okrsku č. 8, na koncert. Refektář muzea Mariánská Týnice, který má kapacitu cca 120 míst, byl plně obsazen. Vozíčkáři podélně lemovali řady sedadel, aby bylo zajištěno jejich pohodlí. Koncertu se zúčastnila i paní ředitelka PhDr.Irena Bukačová s paní Dienstbierovou – průvodkyní muzea. Její manžel – pan Dienstbier – dokonce pořídil videozáznam z celého průběhu této akce, a tak budeme mít příležitost znovu prožít někde v soukromí překrásné chvíle, které jsme společně strávili během tohoto koncertu.

Byli pozváni sourozenci Bartošovi, kteří jsou členy Divadla J.K.Tyla v Plzni. Na klavír je doprovodila – jako obvykle - paní Věra Müllerová z plzeňské konzervatoře.

Miro Bartoš a jeho sestra Bohunka Bartošová-Sommerová jsou vynikající operní pěvci, které znám více než 10 let. Kdysi mi je doporučila paní Mgr.Marie Nováková, sbormistryně pěveckého souboru Mariella, která je poznala během své pedagogické činnosti. Kromě toho, že se věnují tzv. vážné muzice, kterou mám osobně ve velké oblibě, jsou pro mne pozoruhodní i tím, že jde o Romy, kteří vyrostli v Dětském domově Domino v Plzni. Však jsou na ně pracovníci Domina náležitě pyšní. Stali se příkladem pro jejich četné chovance, kteří jim fandí, a někteří z nich byli na koncertu spolu s paní ředitelkou Domina Mgr.Naďou Erbovou přítomni. Dovedu si představit, že nadání, vysokoškolské studium, ale i velká píle a láska k hudbě sourozenců Bartošových spolu s vhodným zázemím v dětském domově, jsou pro ně ideálním vzorem. Uvědomují si, že  i oni mají takové možnosti, pokud se podobná symbióza příznivých okolností přihodí u některého  z nich. V dětském domově vždy naleznou podporu vzdělaných a inteligentních pracovníků. 

Tyto skutečnosti si znovu a znovu uvědomuji v současné době, kdy je nekriticky preferována takřka jakákoliv pěstounská péče, ale  s větší odměnou, zatímco péče o děti v kojeneckých ústavech a dětských domovech je takřka cynicky degradována. Ptáte se, o čem hovořím ? Inu, o novele zákona o sociálně-právní ochraně dětí, kterou předložilo Ministerstvo práce a sociálních věcí pod vedením pana ministra Drábka. Právě on začal v r. 2010 uskutečňovat jakousi nepřirozenou a násilnou  kampaň, a to  takřka historickým výrokem v TV vysílání, že do dvou let budou tyto instituce zrušeny ! V současné době se po zamítnutí v Senátu vrací tento zákon do poslanecké sněmovny a bude o něm brzy znovu hlasováno. Za smutnou okolnost považuji to, že se z péče o děti, které musí žít z různých důvodů  mimo biologickou rodinu, stává byznys. Ještě smutnější je skutečnost, že se za tyto převratné změny staví i některé ženy-poslankyně z koaličních stran , jakoby  ani samy nebyly matkami…a neznaly potřeby dítěte jako takového. Aby raději žilo v biologické rodině, kterou je však z pozice státu nutné podpořit, například i těmi financemi, které hodlá MPSV vynaložit na vzdělávání jakýchkoliv pěstounů.

Ale vraťme se k našemu koncertu.

Úvodní slovo jsem pronesla s náležitým dojetím, kterému se často marně bráním. Zdůraznila jsem, že v lidském životě existují daleko větší hodnoty a že jimi nejsou především peníze….Že to je především soudržnost, solidarita, lidské přístupy, pozitivní emoce. A ty chceme dnes načerpat, poskytnout i druhým….

Na repertoáru byly v úvodu jak písně italské, tak i písňové dílo Bohuslava Martinů. Následovaly árie ze slavných oper, včetně nejslavnějších děl Mozartových. Miro speciálně na moje přání zazpíval árii Giovanniho ze stejnojmenné opery. Vskutku zážitek. Přála bych mu, ale i všem návštěvníkům našeho plzeňského divadla, aby byl do této role v brzké budoucnosti obsazen. Má na to i vizáží, včetně tělesné konstrukce a vypracovaných svalů…Inu, Don Juan, svůdce mnoha žen…. Bohunku jsme zase s paní ředitelkou Muzea a galerie severního Plzeňska v Mariánské Týnici pasovaly podle vizáže na Carmen, ale její perfektní sopránové pěvecké ladění by stoprocentně nevyhovovalo.

Prožili jsme všichni krásné odpoledne a na všech přítomných to bylo jasně vidět. Těším se na další vystoupení této trojice, které plánujeme tentokrát koncem září na zámku ve Zbiroze. Tam je kapacita daleko větší, bude po dovolených a školních prázdninách, a tak věříme, že zájem bude opět velký. Pro seniory a plánujeme dopravu autobusem, podobně jako jsme to tentokrát  zařídili pro zájemce z Domu pro osoby se zdravotním postižením z  Horní Břízy. Pozváni budou i dobrovolníci, kteří chtějí získat prvodárce krve. Pozváni budou zdravotníci z rokycanské nemocnice a LTRN Janov, ale vůbec všichni, kdo mají o taková setkávání zájem. 

Chci poděkovat všem organizátorům našeho setkání v Týnici, poněvadž bez vstřícnosti, ochoty a solidarity by se těžko něco podobného podařilo uspořádat. Především však děkuji paní ředitelce Bukačové, bez jejíž pomoci by se náš záměr – tj. pokusit se o příspěvek k „duševnímu zdraví společnosti“ ( Helsinská deklarace WHO, 2005) - těžko podařil realizovat. Účinkujícím darovala některé vlastní publikace o tomto překrásném zámku a o celém regionu  severního Plzeňska. Doporučuji všem spoluobčanům, aby navštívili tento důstojný stánek kdykoliv. Vždycky tam totiž najdou milé přijetí a vycítí, že tam pracují lidé, kteří si naší historie nesmírně váží a pro její krásu, ale i propagaci dělají vždy něco navíc….

Blogy