Krkavčí matky a testosteronová nenávist

V podstatě nikdy neblokuji lidi na svém facebooku. Do nedávna jsem udělala jen několik málo výjimek – kohosi, kdo mi tam neustále dával reklamní sdělení, a dva lidi, co mne zásobovali odkazy na vlastní stránky.

První mi připadalo jako obtěžování zbytku světa. Druhý typ případů bylo parazitování.

Až teď, během diskuse o dvouletých dětech ve školkách, mi nezbylo nic jiného, než odstranit pár skutečně odporných výkřiků. Zajímavé, jak právě toto téma vzbuzuje nepřiměřené vášně.

Šlo o dva typy reakcí. Za prvé osobní útoky, což se politikům stává, takže jsem reagovala, až když došlo na sprosťárny, vulgarismy a slovník autorů se posunul za desátou hodinu večerní.

Zato druhá skupina je z mého pohledu překvapivá. Je plná testosteronu a nenávisti vůči „tak zvaným" matkám.

Je skutečně zarážející, kolik lidí cítí potřebu vyjádřit se negativně ke kvalitě rodičů, kteří dávají nebo chtějí dát do mateřské školy děti mladší tří let. A konec konců, kdo sledoval nedávno pořad „Máte slovo" na toto téma, pár poměrně silných vyjádření mohl slyšet v přímém přenosu (i když z hlediska použitých slov to bylo ve vší slušnosti).

Proč zrovna toto téma vzbuzuje podstatně více vášní než témata jiná?

Zajímavá otázka.

Když se podíváme na obvyklý slovník z této strany názorového spektra, tak špatná matka je taková, která není se svým dítětem doma alespoň do tří let jeho věku, ale spíše raději do čtyř. Páchá na něm zločin, jak říkají naší „vývojoví psychologové" (aniž by k tomu měli jedinou relevantní studii, která by to potvrzovala – je to jenom jejich dojmologie). Podle nich se dítě teprve okamžikem třetích narozenin promění z uzlíčku nervů, který může být spokojený jen v náručí matky, do jedince připraveného na kolektiv. Taková matka, která dá dítě z ruky dříve, je buď líná, nebo naopak kariéristka. A co teprve matka, která je třeba s jedním dítětem doma a druhé dává do mateřské školy? To je zvláště zločinný jedinec! A pokud přitom bere od státu peníze, tak by je měla vrátit.

Jak se dostaly tak negativní emoce právě do otázky dvouletých dětí? Mám trochu pocit, že vysvětlení se schovává za pojmem „věková inkluze", se kterým přišel Václav Klaus ml. (nebo alespoň já ho poprvé slyšela od něj). To použití slova inkluze je pro mnoho lidí spouštěcí mechanismus negativních emocí. Ze stejného zdroje pochází představa malých nebezpečných autistických či mentálně retardovaných „jedinců„, kteří terorizují zástupy našich slušných českých dětí. Přesně ze stejné líhně je „věková inkluze“: Ve vizích VK ml. malé uplakané, ušmudlané a věčně pokakané příšerky matek posedávajících po kavárnách či se věnujících shoppingu ničí české školky.

Tak se politika dostává ve své nejhorší testosteronové podobě do školství. Místo racionální diskuse o tom, jaké udělat u společného vzdělávání korekce v jeho nastavení, tady máme „tsunami postižených" a hromadu nenávistných emocí. Místo diskuse o tom, jak naplnit společenskou objednávku po předškolní péči o dvouleté děti, je zde hloupé a nízké kopání do matek a rodičů obecně. Místo toho, abychom při naší situaci a porodnosti byli rádi za každé narozené dítě, tak řešíme, kolik procent maminek jde skutečně pracovat a kolik si jich „užívá".

Aby nevznikla mýlka. Jednoznačně zastávám názor, že pokud má být nějaká garance míst v předškolních zařízeních pro děti mladší než tři roky, musí to být doprovázeno mnoha opatřeními, které budou znamenat naprosto zásadní zlepšení situace ve školkách. Je třeba vytvořit podmínky pro dětské skupiny jako vhodný způsob péče o menší děti. Je třeba zajistit podmínky učitelkám, snížit počty dětí ve třídě, dostavět kapacity tam, kde to je potřeba. To všechno se musí udělat, nelze jenom oznámit garanci a nechat na mateřských školách, ať si s tím poradí.

Ale řešit, zda je nějaká matka „krkavčí" proto, že chce dát dítě do mateřské školy ve dvou letech? Jak mohou mít někteří lidé tak nekonečnou drzost a jak mohou být tak nekonečně arogantní, aby si osobovali právo hodnotit jednání jiných? Ano, možná pár matek z mnoha skutečně využije systém a udělá si „prázdniny", skutečně o některých může platit, že „nacpe dítě do školky na celý den". Ale my bychom se měli i v takovém případě dívat na tu věc z pohledu dítěte. Vlastně je to pro něj lepší.

Především však naprosto nevěřím tomu, že to je obvyklý stav. Moje zkušenosti jasně říkají, že drtivá většina maminek, které hledají místo v mateřské škole pro svoje dítě mladší tří let, k tomu má velmi racionální důvod. Jen namátkou nejčastější je ekonomická situace rodiny a potřeba druhého příjmu. Ale zdaleka není jediná. Mladé lékařky či vědkyně (a mnohé další) potřebují do práce, protože jinak jim „ujíždí vlak" praxe a ano – kariéry. Kvůli tomu jsou špatné? No fuj! Co třeba maminky, které mají druhé nebo třetí dítě jsou doma šestým, sedmým rokem a už jim z toho „hrabe"? Jsou špatné, když chtějí do práce? A tak dále.

Negativní emoce zanášené do školství jsou velmi nebezpečné. Vedou jenom a pouze ke špatným řešením. Ambicí veřejné služby by mělo být nabízet co nejširší prostor pro možnosti volby, nikoliv usměrňovat chování rodin podle přání několika lidí.


Zdroj: idnes.cz

Blogy