Konec velkých koalic v Rakousku

Nedělní rakouské volby do Národní rady přinesly velkou změnu. Dlouhou dobu hrozilo, že sociální demokraté nebudou poprvé od roku 1919 jednou ze dvou nejsilnějších stran v Rakousku.

Rakouská SPÖ skončila podle předběžných výsledků druhá s malým odstupem před třetími Stracheho svobodnými (FPÖ) a zhruba čtyřprocentním odstupem za vítěznými Kurzovými lidovci (ÖVP) s 31,4. Do národní rady se dostali dále liberální NEOS a bývalí členové zelených Petera Pilze. Vše ještě může korigovat korespondenční hlasování, podle kterého skutečně SPÖ skončí druhá. Očekává se volební účast kolem 70 %.

V čem spočívá přelomovost těchto voleb? Volební výsledek není překvapením, naplnila se očekávání předvolebních průzkumů, přesto, Sebastian Kurz, někdejší ministr zahraničí, autoritativní předseda lidovců, teprve jednatřicetiletý mladík, se stal tváří, která se rozhodla vystoupit ze systému, který odsuzoval velké strany velkým koalicím. SPÖ a ÖVP spolu vládly podobné konfiguraci posledních deset let. Ve vládní koalici to skřípalo, spolupráce se změnila v napadání, z čehož těžili nacionalisté z FPÖ. Kurz položil vládu a začala kampaň k předčasným volbám.

Takový krok by ale neměl valný smysl, pokud by lidovci nehodili laso nacionalistům z FPÖ, což se stalo. Přestože vítěz voleb hovoří o tom, že bude jednat se všemi stranami, je veřejným tajemstvím, že lidovci a svobodní mají předjednanou spolupráci. Spolupráce s FPÖ se zdála být na dlouhou dobu zapovězenou, rok 1999 kdy vznikala vládní spolupráce lidovců a svobodných, tehdy pod vedením Jörga Haidera a následné sankce a odsudek ze strany evropské čtrnáctky, ke kterému se připojila i tehdejší česká vláda, mají mnozí stále v živé paměti. Antisemitské, rasistické výroky, zpochybňování Benešových dekretů bylo příliš i pro tehdejší Zemanovu vládu. FPÖ se však od té doby změnila, ještě před rokem byla vyloženě proti-unijní stranou, dnes řadu kritických témat utlumila, zároveň se jí podařilo nastolovat témata a mezitím rakouští lidovci z nich velkou část přijali za svou. Nacionální agenda se tak stává mainstreamem, ale spíše díky posunu lidovců doprava. Ostatně témata typická pro FPÖ jako je omezení migrace a snížení sociální podpory pro uprchlíky se stala jedněmi z hlavních volebních témat. Otázku migrace označilo ve volebním průzkumu za klíčovou 51 % respondentů, zatímco sociální témata byla prioritní pro čtvrtinu voličů.

Volební kampaň však nebyla tolik věcná a čistá, jako byla například v německých volbách. Ideový střet vystřídaly střety osobní. Největší volební kauzou byly falešné facebookové profily, údajně řízené členy SPÖ, které měly očerňovat Sebastiana Kurze a lidovce. Jaký dopad by měla podobná kauza v České republice, kde je využívání placených trollů běžným standardem zejména v některých protestních hnutích? Ze střetu mezi vládními socialisty a lidovci dlouhou dobu těžili nacionální svobodní, ještě na začátku jara vedoucí strana v předvolebních průzkumech. Kurzovi, který byl po většinu volebního období členem vlády, se podařilo přesvědčit voliče, že vlastně není součástí establishmentu, přináší změnu, rozbíjí starý model, jež odsuzoval velké strany k velké koalici, teď nebo nikdy, znělo jeho heslo. A vskutku, povedlo se mu předčít v protimigrační rétorice i ve volebním výsledku pravicové populisty stejně jako dosud nejsilnější vládní sociální demokraty.

Končí doba velkých koalic, končí doba, kdy byla FPÖ pro velké strany tabu. Dokáže Kurz splnit očekávání, která vytvořil, dokáže skloubit vlastní ambice s představami nacionalistů, nebo jeho dnešní vítězství skrývá příští porážku?

Blogy