Když jeden mluví o voze a druhý o koze

16. března 2017

Již první československý prezident T.G Masaryk tvrdil, že Demokracie je diskuse a že Demokracii již máme, teď ještě sehnat ty demokraty. Problémem české politické scény i celé naší společnosti je nepochopení, co ta demokracie má být a kdože je ten pravý demokrat.

Stačí se porozhlédnout do dnešního světa sociálních sítí, kde se volá po demokracii, přitom se vábí totalita a opěvují se autoritářské metody vládnutí. Často se vzývá mesiáš, který má vyřešit všechny problémy světa. Přitom se zapomíná, že zde existuje ústavní pořádek, práva a svobody občanů a svobodná soutěž politických stran a hnutí. A to vše s cílem zajistit slušný a kvalitní život v občanské společnosti za pomocí demokratického vládnutí a jeho demokratické kontroly.

Kauza korunových dluhopisů ministra financí odhaluje velmi divnou morálku strážce státní kasy. Na straně jedné, a to je dobře, usiluje o transparentnost a spravedlnost při výběru a placení daní. Na straně druhé sám strážce financí má obrovskou nechuť platit daně ze svého majetku. To, že není schopen vysvětlit široké veřejnosti nesrovnalosti při tomto amorálním a asociálním počínání, je pouze jeho vina. A nikoliv těch, kteří to po něm požadují. A opovrhovat usnesením demokratického parlamentu je stejné, jako opovrhovat občany, kteří si své zástupce do tohoto parlamentu zvolili. A nic na tom nemění fakt, že je pan ministr stále nejoblíbenějším politikem. Tím byli totiž ve své době i budoucí diktátoři a zločinci A.Hitler či J.V.Stalin. A mnozí další.

Rozumím tomu, že A.Babiš na základě průzkumu veřejného mínění a rad své PR agentury mění své názory jako korouhvička na střeše, zejména tehdy, když ustřelí či když se zamotá do vlastních lží. Ovšem pokud takto bude nadále pokračovat, pak se z kauzy korunových dluhopisů stane nedůvěryhodný ekonomický thriller či dokonce ekonomické perpetum mobile. A chování pana ministra financí mi připomíná pohádku a kohoutkovi a slepičce. Ano, o tom kohoutkovi, který se svojí lakotou málem udávil. A co tak si zavzpomínat na Pyšnou princeznu a na toho velmi povedeného výběrčího daní. Opravdu vám někoho nepřipomíná? Vzpomínám si na řadu daleko menších kauz, než je současná kauza korunových dluhopisů, kdy byli politici přinuceni k odchodu ze svých funkcí. V případě pana předsedy a vlastníka ANO 2011 je však situace jiná. Prostě není kdo by jej z tohoto politického hnutí zkritizoval a vyzval jej k odchodu.

Strategií mnohých politiků je , že když docházejí argumenty, tak přechází k osobním útokům či k neustále opakovanému „všeci kradnú“. Když jsem se ohradil vůči takové fabulaci a paušalizaci a vyzval jsem pana ministra financí, aby si požádal o bezpečnostní prověrku na přísně tajné, pan Babiš mi přes média odpověděl, že on požádá o prověrku občany v říjnu. Ať prý rozhodnou a dají mu za jeho práci známku. Ale pane ministře, volby nejsou o známkách za práci, ale o důvěře či nedůvěře občanů v toho kterého politika či politickou stranu. Tak to totiž dopadá, když jeden mluví o voze a druhý o koze. Nebo, když namísto odpovědi na konkrétní dotaz se odpovídá jinou otázkou.
Demokracie opravdu nepatří pouze vítězům, ale i poraženým. A pokud tento princip nechce politik respektovat, pak se z něj stává člověk, opovrhující demokratickými principy i občany samotnými.

Blogy