Kariérní řád - mýty a skutečnosti

16. června 2017

Kariérní řád je sice pod palbou kritiků, ale pořád platí, že to je dobrá věc. A stejně tak platí, že se kolem něho nashromáždilo mnoho tvrzení, která jsou nepravdivá či zavádějící.

Za prvé. Senátní vrácení novely zákona o pedagogických pracovnících do Poslanecké sněmovny nebylo odmítnutím kariérního řádu. Pozměňovací návrhy přijaté v Senátu nejdou ani v jednom jediném případu proti tomuto systému.

To neznamená, že jsou přijatelné. Za sebe říkám – Bohužel, nejsou. Proč Bohužel? Protože by většina z nich znamenala více peněz pro některé učitele. A proč tedy nejsou přijatelné? Protože na ně nejsou peníze. Šlo by celkem o více než dvě miliardy korun ročně, které ministerstvo nemá. A co hůře – již letos od podzimu do konce roku by to představovalo více než 700 milionů korun. Museli bychom je vzít ostatním učitelům a přidat těm, kdo mají třídnictví a specializované činnosti či jsou výchovnými poradci. To prostě není možné. Je mi to líto, jsem vděčná za každou korunu pro školství, ale tyto koruny nevzniknou braním z jedné školní kapsy a dáváním do jiné školní kapsy.

Za druhé. Další pozměňovací návrh, který je zvláště nešťastný, by v podstatě zrušil některé specializované činnosti, například a možná především školní logopedy.

Učitelé s touto specializací studovali k tomu, aby takovou činnost mohli vykonávat (jen na okraj jde minimálně o 250 hodin studia). Avšak nyní by ztratili nárok na příslušný příplatek za tuto činnost. Což mi v době, kdy sledujeme neustálé zhoršování řečových problémů u dětí, připadá absurdní. S logopedy by se „svezly" některé další specializace, jejichž zohlednění v zákonu o pedagogických pracovnících požadovaly především zaměstnavatelské svazy. Petici „proti" kariérnímu řádu podepsalo údajně asi sedm tisíc kantorů. Nyní velmi podobný text oslovuje poslance a pravděpodobně i řadu dalších politiků prostřednictvím mailu. Jak v petici, tak v mailu jsou některé argumenty těžko pochopitelné, ale některé jsou validní. Budu se zabývat těmi druhými.

Nárůst byrokracie. Ano, jistá byrokracie bude s kariérním řádem spojena. Není ale ani zdaleka tak „obří„, jak se kritici tváří. Naopak – spíše bych řekla, že se podařilo připravit systém, který je z hlediska administrace téměř „minimalistický“. K tomu přidám dvě věci. První: naprostá většina administrativy, kterou jsou školy opravdu zavaleny, nepochází z MŠMT, ale z ministerstva financí, z dalších orgánů státní správy, od samosprávných krajských orgánů a od institucí statistických. Je to asi 80 procent úkonů. Ministerstvo se snaží o jejich „osekání„. Druhá: Problém s byrokracií ve školství je také v tom, že dopadá na pedagogické pracovníky, kteří tuto byrokracii musejí vyřizovat místo pracovníků administrativních, kteří ale ve školství chyběli. Nebyly na ně peníze. To se v průběhu posledních dvou let podařilo změnit, finanční prostředky se našly (nikoliv v optimální výši, to jistě ne), ale školy se budou v tomto smyslu moci „dovybavit“. Ředitelkám, ředitelům a jejich zástupcům se uvolní ruce pro to, co mají dělat opravdu – totiž řídit školy nikoliv v administrativním smyslu slova, ale ve smyslu slova odborném.

Peníze na implementaci kariérního řádu. První věc: Ano, příslušná organizace řízená MŠMT získala na tuto činnost evropské peníze s předstihem, dříve než novela nadobude účinnosti. To je ale dané složitou logikou „rozpočtování" a v podobných případech je MŠMT nevinně – jinak to za stávajících pravidel dělat ve skutečnosti ani nejde. Druhá věc: těchto zhruba půl miliardy korun nebude na „propagaci" kariérního řádu, to je skutečně lež jako věž. Za tyto peníze vznikne jeho administrace tak, aby školy dostaly uživatelsky přívětivý systém, který právě je nezatíží. Ta představa je správná: bude vynaloženo hodně peněz na jednom místě místo toho, aby byla celá záležitost hozena na školy a aby tak byly „cucány" jejich peníze, kterých by v součtu bylo podstatně více. Třetí věc: Když vláda schválila 400 milionů korun pro školství ve vztahu ke kariérnímu řádu, jde o peníze pro učitele a jejich ohodnocení a to na zbytek tohoto roku. S implementací tyto peníze pro změnu nesouvisejí. K dalšímu bodu petice a ke shodnému tvrzení dosud neexistující, ale mediálně velmi činné „Pedagogické komory" a také k podobnému tvrzení z onoho mailu poslancům: Ani jeden z učitelů nebude v souvislosti s kariérním řádem postižen snížením platu. To je lež. Ohodnocení práce učitele se v souvislosti s kariérním řádem naopak zvýší a jak se systém postupně prolne do celého školství, bude to také pokračovat.

Kariérní řád možná není ideál. Ale vznikl jako kompromis při diskusích se stavovskými a odborovými organizacemi ve školství, s velkým množstvím pedagogů a vznikal v této podobě dva roky. A pozor: Celkově se o něm mluví dvacet let. Někteří nyní říkají, že o tom neměli šanci diskutovat. Nu, na to je nejjednodušší odpověď. Možná je ta diskuse minula, pokud měli tito lidé zalepené oči a ucpané uši, tak si mohli této diskuse „nevšimnout". Ale jinak to prostě považuji za výmluvu.

Blogy