Kam a proč jsme zamířily do Horního Slavkova v Karlovarském kraji….

26. července 2012

Možná, že se čtenář bude divit, proč jsme spolu s mojí asistentkou pí.Mgr.Ilonou Samcovou navštívily dne 28. června 2012 věznici v Horním Slavkově, kde nás uvítalo vedení věznice, pan plk.Mgr.Milan Dočekal a s vězeňský vychovatel, pan Radek Jirsa.

Věznice se rozkládá v podobě několika panelákových budov na rozsáhlém území, což by nikdo nečekal  při vjezdu do vcelku normálně velikých  kovových vrat….Vězňů zde neustále přibývá, ale bohužel finanční prostředky ze strany státu tento vývoj nesledují. 

Naše návštěva byla motivována především tím, že několik vězňů se s velikým zaujetím, pečlivostí a důsledností zabývá výrobou nejen různých dřevěných hraček, ale i plastových sošek, většinou se zaměřením na hornickou tradici tohoto regionu. Unikátem je však výroba dílů anebo celých monumentů z podnětu pana Radka Míky, který v Mariánských Lázních, v parku u obrovské sochy Krakonoše, realizuje pozoruhodný záměr – rozmisťuje zde repliky miniatur našich hradů a zámků ve srovnatelném měřítku 1:25, v jejich věrné podobě, barvě a aktuální terénní či parkové úpravě. Repliky existují v nezničitelné podobě, jejich umístění je trvalé, bez ohledu na roční období. Zpráva, že zde byl instalován i Plzeňský Hrad, totiž v jeho pravděpodobné verzi, nás podnítila v dubnu letošního roku k návštěvě tohoto areálu spolu s hlavními činovníky v rámci projektu Plzeň - Evropské hlavní město kultury 2015. Nechyběl  tedy ani pan primátor města Plzně Mgr.Martin Baxa,  ani pan ředitel projektu   Mgr. Tomáš Froyda, nechyběla ani paní starostka Starého Plzence paní Bc.Vlasta Doláková. Spolu s pí. Mgr.Ivanou Levou, rovněž poslankyní Parlamentu České republiky, chceme totiž  usilovat o to, aby Plzeň i Starý Plzenec miniaturu rozsáhlého Plzeňského Hradu získaly. Mimochodem – tento hrad je předchůdcem staveb města na průtoku čtyř řek – samotného města Plzně. Pan Radek Míka je ochoten další dvě repliky vyrobit, ale získání finančních prostředků spočívá na hlavních aktérech z Plzně a ze Starého Plzence.

A právě tehdy jsme se poprvé sešli jak s panem Radkem Míkou, tak i s ředitelem slavkovské věznice. Dozvěděli jsme se, jak smysluplná pracovní činnost na replikách středověkých staveb významně pomáhá při  udržování psychické vyrovnanosti a kázně uvězněných, jak jsou kreativní a vstřícní. Některým se prý ani domů nechce, protože tím přijdou o tuto zajímavou  činnost !  Připomnělo mi to užitečnou  „léčbu prací“ v psychiatrických zařízeních anebo Svěrákovu a Uhlířovu píseň „Dělání, dělání všechny chmury zahání ….“.

Vedení věznice a i přítomný pan Míka nás při červnové návštěvě seznámili s uvedenými „řemeslníky“ v malé dílničce, kde se denně věnují oblíbené činnosti. Jejich výsledky jsou překrásné. Trvanlivý plastový materiál připomíná zcela jistě hrubě otesané dřevěné trámy, a umělohmotná povřísla, původně k výrobě košťat, slouží jako materiál pro „doškovou“ střechu. Svatá Barbora, patronka horníků, je vytvořena z umělého materiálu v ala dřevěné podobě, se zlatou korunkou na hlavě. A v jiné místnosti pracuje řezbář se skutečným dřevem a vyřezává v životní velikosti svatou Barboru podle obrazové předlohy. Nejdéle v srpnu musí dílo dokončit, včetně kolorování, protože socha bude umístěna v kostele sv. Vavřince v Chodově a  zde 11. 8. 2012 ve 13,00 h. na slavnostním aktu vysvěcena P. Antonínem Wasilem.

Znovu jsem si uvědomila, jak se opět osvědčilo tvrzení, že  „všechno záleží na lidech“. Chtěla bych vzdát hold nejen zapáleným vězňům pro realizaci nádherného „koníčka“ historika a badatele pana Míky, ale stejně tak bychom obě chtěly  poděkovat i panu řediteli a vychovateli panu Jirsovi.  Atmosféra v tomto koutku západních Čech, za železnými vraty, není všude chmurná. Ani na zdravotním středisku, kde působí aktivní a činorodý praktický lékař, 75-letý MUDr. Weinfurter  se spolupracovnicemi. Tam jsme si popovídali o jejich náročné práci, neboť v slavkovské věznici vykonává trest odnětí svobody aktuálně 930 vězňů. Ale tím, že nejsou primárně považováni za simulanty, odpadají stížnosti a konflikty.

Pevné, ale vlídné a osvícené vedení dokáže udělat pro nápravu vězněných mnoho. To už poznáte i podle chování a pozdravu odsouzených. Kéž by tomu tak bylo všude tam, kde se pracuje s lidmi, ba i se zvířaty, zkrátka se vším, co nás denně obklopuje a zaslouží naší pozornosti i úcty.

Blogy