K vetu prezidenta republiky k zákonu o důchodové reformě

24. září 2012

Otevřeným dopisem ze dne 11. září 2012 jsem požádala prezidenta republiky Václava Klause, aby nepodepisoval zákon, kterým by byl uveden v život tzv. 2. pilíř důchodové reformy. Obracela jsem se na pana prezidenta zejména jako na ekonomického odborníka a svoji žádost jsem odůvodnila.

Poukázala jsem  zejména na to, že vláda opírá zavedení 2. pilíře důchodové reformy například o posílení principu zásluhovosti, což  nemá smysl, neboť v této věci již rozhodl Ústavní soud. Navíc, při srovnatelně nízké úrovni náhradního poměru (důchodu ke mzdám) v ČR, nelze snižovat stávající úroveň solidarity vysokopříjmových skupin, neboť ty nízkopříjmové by se dostaly pod hranici chudoby.

Rovněž argumentovat posílením osobní odpovědnosti občanů za své stáří zavedením 2. pilíře nedává smysl, neboť toto lze řešit formou penzijního připojištění.

A hovořit o nutnosti zavést 2. pilíř z důvodů diverzifikace rizik, respektive zvýšení bezpečnosti systému je také mimo mísu, neboť odpovědnost státu za zabezpečení stáří byla zavedena vývojem v průběhu 1. poloviny 20. století. Přenášení této odpovědnosti na finanční sektor v podmínkách ekonomické recese, nejistot, korupčního prostředí a špatných zkušeností ze sousedních zemí, je krajně nezodpovědné.

Dnes jsem si přečetla na novinkách.cz, že pan prezident zákon vetoval a vrací ho zpět k projednání v Poslanecké sněmovně.

Mám z toho opravdu radost, ostatně jako všichni sociální demokraté. Pana prezidenta považuji za ekonomického odborníka a v tomto směru mne tedy nezklamal. Jak je to rozdílný přístup od postupu vlády a jejího ministra práce a sociálních věcí a ministra financí, z nichž první je údajně matematik a druhý chemik. Možná jeden umí trochu počítat a druhý chemicky reagovat, ale určitě jim chybí empatie vžít se do pocitu lidí, do jejich radostí i starostí. A v tom je problém celé této vlády, počínaje Miroslavem Kalouskem, přes Petra Nečase a konče Karolínou Peake.

Blogy