Jedni za osmnáct, druzí bez dvou za dvacet

26. září 2012

Dva nesmiřitelné tábory dnes stojí proti sobě. Nemyslím kupodivu opozici vůči vládní koalici. Ta dvě vojska, o kterých mluvím, jsou součástí jedné vládní koalice. Ale kupodivu jim nevadí brát si jako součást boje státní rozpočet.

Jednu partu vede premiér Nečas a ministr Kalousek a dá se říct, že má vážný problém. Nemají většinu potřebnou na schválení daňového balíčku a bez schválení tohoto zákona se rozpočet v této zemi přijmout nedá.

Proti ní stojí další vládní partička - část ODS a Václav Klaus – a ta si s tou první vyřizuje nějaké účty a hraje zřejmě politickou hru „Škatule, hejbejte se“. Výsledek vzájemného klání těchto dvou gangů bude, že, když to tak půjde dál, nebudeme mít v této zemi rozpočet a pojedeme na rozpočtové provizorium. V těchto neklidných časech ne zrovna dobrá věc.

Nepropadám žádnému nadšení, když jedna či druhá strana se dnes přechodně vinou dramatických bojů na bojišti ocitá občas na straně opozice či sociální demokracie. Nekřepčím radostí, když Václav Klaus hází Nečasovi polena pod nohy ve věci penzijní reformy. Příliš dobře si pamatuji Klausovy svérázné představy o tom, jak by měl vypadat český penzijní systém. Ony se vlastně obě strany předhánějí v tom, jak je třeba v této zemi likvidovat standardy sociální, zdravotní či ekologické. Prostě jedna parta za osmnáct, druhá bez dvou za dvacet.

Spíš mi velmi vadí, že v těch bouřích, ve kterých se ocitá dnešní vládní pravicová politika, se ztrácí to podstatné, co je třeba udělat, a zároveň se často překrývá šlendrián, o kterém by bylo třeba mluvit.

Považte třeba tohle: Všude prosakuje, že Brusel nám neproplatí 25 miliard korun z evropských fondů - prostředků, které jsme již čerpali a uhradili z vlastní kapsy. Počítali jsme, že je z EU dostaneme - a teď máme utrum. Rozhodnutím Bruselu vzniká dluh, který bohužel dále poroste. Hrozí růst deficitu státního rozpočtu, hrozí také růst státního dluhu. Vláda sice vyjednává, ale vyjednávací vládní týmy selhávají a v této chvíli je jisté, že o peníze přijdeme. (Teoreticky bychom mohli připravit nějaké jiné projekty, ale to se nedá ve významnějším rozsahu za tak krátký čas stihnout.)

Úžasné je, že se všichni tváří, že se nic neděje. Nejenže vláda odmítla zařadit tento bod na schůzi Sněmovny, ona nemá tento bod zařazen ani na své vlastní jednání dnes večer. Nevím, proč se nevytváří speciální tým, který by aktuální situaci řešil. Vzhledem k tomu, že v celostátních programech Doprava, Životní prostředí, Věda a konkurenceschopnost se dnes čerpá jen zlomek prostředků, na které jsme měli původně nárok, bude se prohlubovat celkové zdržení v čerpání a bude se dramaticky zvyšovat suma, kterou nebudeme schopni vyčerpat. Už na příští rok rozsah ztrát odhaduji na 80-100 miliard.

Tak nám tady potajmu a ve skrytosti roste velká potíž. A zvlášť zlé je, kolik je toho všude skrytého a netransparentního.

Podobně neprůhledná je situace kolem přípravy nové úhradové vyhlášky ve zdravotnictví. Víme jen, že probíhá vyjednávání mezi nemocnicemi a pojišťovnami, a pojišťovny některým vyhrožují: Buď si necháte vzít peníze, nebo vám nedáme novou smlouvu! Ovšem pozor: 12.října jsou volby, tak se nikde nesmí mluvit o rušení nemocnic a vládní představitelé všechny dotazy odbývají tvrzením, že jde jen o pracovní verze. 

Ovšem pište si: Po volbách, pokud vláda všechny virvály přežije, bude vše jinak. Pak se budou někde divit. Nějakých padesát nemocnic přijde zrušit. Cíl je vytyčen - snížení počtu lůžek o 10% - a to bez likvidace některých nemocnic nelze. Pšššt!

Blogy