Jdeme postupně opačným směrem, jakoby Obamovi naproti

17. července 2012

Na červencové schůzi (2012) jsem přivítala, že přišel ke slovu návrh několika poslanců KSČM, který ruší „stropy“ pro výpočet zdravotního pojištění u vícepříjmových skupin obyvatelstva.

Bylo by zcela přiléhavé, kdyby již dávno takový návrh podala vláda „rozpočtové odpovědnosti“. Nemůže nám být přece lhostejné, aby úroveň zdravotní péče současnosti byla mj.závislá na objemu financí veřejného  zdravotního pojištění (v.z.p.). Tím, že se každý občan bez rozdílu solidárně podílí na velikosti balíku v.z.p., je nejvyšší princip, který svědčí pro pokrokovou, moderní a civilizovanou společnost. Mimochodem – tento princip je klíčový v politice prezidenta Obamy, a to zákonně povinné v.z.p. A i kdyby se mu po celé funkční období nepodařilo nic jiného prosadit, zapíše se tímto pozitivním počinem plným právem do historie USA. Tento záměr nastolil již na počátku své prezidentské funkce a zcela nedávno konečně uhájil.

V České republice jdeme postupně opačným směrem, jakoby Obamovi naproti, a tím lze připustit – obrazně řečeno - úvahu o konečném výsledku : prezident Obama se na evropskou pevninu zcela jistě přepraví a bude nahlížet do těch systémů v evropských západních zemích, který tento solidární princip mají již dávno zakotvený. Naše postupy pod vedením pravicových vlád nás  naproti tomu zavedou do Atlantského oceánu, kde se utopíme. Je to hořké přirovnání.

Nehledě na to, že neexistuje aktuální a jasná věcná koncepce zdravotnictví, tj. jaké chceme mít zdravotnictví, nejlépe středoevropského typu, kam chceme směřovat v zájmu občana ČR, a teprve poté se postarat o to, jak bude optimálně zdravotnictvífinancováno. Bohužel, návrh koncepce zdravotnictví ministryně Milady Emmerové a jejích spolupracovníků byl přijat Paroubkovo vládou v červenci roku 2005. K jeho postupné realizaci však nedošlo. 

Opačné postupy vedou k nežádoucím  zákrokům v organizaci zdravotní péče, které mi připomínají „nastřelené“ návrhy z konce minulého století od pana ministra Stráského. Ten pro tehdejší třetinový deficit financí ve v.z.p. navrhnul šmahem zrušit třetinu nemocničních lůžek, aniž by předcházela jakákoliv analýza o jejich potřebnosti, využití atp.

Podobně se hodlají zachovat současné zdravotní pojišťovny,které podepsaly koncem minulého roku  tzv. memorandum s příslibem, že jimi navrhovaná redukce a restrukturalizace lůžek by měla být administrativně uskutečněna po dohadech se zřizovateli zdravotnických zařízení do 30.6.t.r. Pokud je mi známo, ani tento problematický návrh není dosud završen a nejistota a pochybnosti zdravotnických zařízení, ale zejména spoluobčanů, se bude protahovat do samého konce kalendářního roku. Díky těmto vpravdě existenčním nejistotám se začínají rozpadat pracovní kolektivy zdravotníků především v krajských nemocnicích, a tím se podaří poněkud nenásilnou cestou zlikvidovat síť zdravotní péče nemocničního typu, dokonce i v základních oborech. Tím se výrazně omezí dostupnost zdravotní péče a tím dojde k tzv. šetření financí ve v.z.p. A nejen to : systém je a bude finančně posilován zvyšováním spoluúčastí skutečně nemocných, čímž se dále narušuje tolik cenný solidární princip…

Takto si šetření ve zdravotnictví opravdu nepředstavujeme. Znovu opakuji : spějeme tím k dvojímu typu zdravotní péče, k nepřímé a možná i k přímé eutanázii, k vydírání nemocných občanů, k pořádání dobrovolných sbírek na financování nutné rehabilitace zdravotně poškozených dětí, k omezování dostupnosti lékové terapie, k omezování léčebné rehabilitační péče a lázeňské léčby dětí i dospělých atp. Vskutku nedůstojný stav a věřte mi, že pro tyto degradační a neracionální  postupy jsem medicínu nestudovala…

Věnovala jsem se celý život svým pacientům, a to nejen svědomitou péčí u lůžka, ale i kontinuálním celoživotním vzděláváním s absolvováním atestací, s aktivní účastí na kongresech, publikační činností a v neposlední řadě  i výukou budoucích lékařů a zdravotních sester.

Podporuji proto návrh, který by měl významně zlepšit příjmovou stránku v.z.p. a tím neodvádět pozornost zdravotníků od jejich nemocných. Stranou by však neměl zůstat ani demokratický stát. Měl by periodicky zvyšovat pojistné za státem placené pojištěnce a případně počítat i s intermitentní větší finanční injekcí. Dokud nedojde k pozitivním a racionálním změnám  v organizaci zdravotní péče, se zájmem o zachování její důstojnosti, dostupnosti, kvality a efektivity, bude pokračovat i potíž s jejím financováním. O tom však nemohou sólově rozhodovat zdravotní pojišťovny ! O tom se pokouší rozhodovat ministr zdravotnictví Leoš Heger, a to zavedením dlouho diskutovaného systému DRG ( platba za diagnostickou skupinu).. Ostatně je to správné – vždyť gestorem úrovně zdravotní péče v České republice  je vláda. 

Blogy