Pro příklad. Copak si pan předseda vlády asi tak představuje pod slovy „jasný“ a „bezpečný“? Nám ostatním je jistě celkem srozumitelné, co tato slova znamenají. Pod slovem jasný si představíme cosi zřetelného, nezaměnitelného, co má naprosto přesné obrysy. Slovo „bezpečný“ pak značí bez nebezpečí, jistý, spolehlivý.

Ale pan premiér dokázal i v tomto případě ukrást slovům jejich pravé významy, kdesi je zašantročit, schovat je. Když předseda vlády České republiky řekne „jasná většina“ nebo „bezpečná většina“, pak to neznamená ani jasnou ani bezpečnou většinu tak, jak by tomu rozuměl každý normálně smýšlející občan. Znamená to totiž jakoukoliv upachtěnou, nakoupenou, ukradenou, zlobovanou, zašmelenou, podplacenou, zkorumpovanou nebo kdo ví jak nahrabanou většinu. Proč nás pan předseda vlády České republiky obtěžoval zbytečnými výlevy o jasných a bezpečných většinách, když mu nakonec samozřejmě stačilo cokoliv, co vládu ještě alespoň několik týdnů nebo měsíců udrží u kormidla, tedy u koryta?

Vláda Petra Nečase posílená zájmy lobbyistů a různých politických dohazovačů získala o něco málo více než sto hlasů – 105 hlasů poskládaných jak to jen šlo, to je přece jenom něco jiného, než 105 hlasů poslanců jedné nebo dvou přesně definovaných stran s jasným programem a odpovědností.  Premiérovi poradci přes public relations ho naučili další vtipné floskule, jak se pokusil předseda vlády vysvětlit, že tato většina je jasná a bezpečná. Velmi povedené bylo, že to je druhá největší většina vlády za dobu samostatné České republiky – již ale opomněl dodat, že pokud bude jeho kabinet ztrácet poslance takovým tempem, jako dosud, přijde o svoji většinu zhruba v prosinci roku 2012. Vláda totiž začínala na 118 hlasech v srpnu 2010. Za dvacet měsíců přišla o 13 hlasů. To je o 0,65 hlasu za měsíc. Takže za dalších osm měsíců bude Nečasova podpora pod hranicí 100 hlasů. Samozřejmě, že takový propočet je nesmysl – ale o nic větší, než když se pan premiér prsí druhou nejvyšší podporou v dějinách českých vlád.

Premiérovi rádci přes médie jsou vůbec vtipálci k pohledání, ještě před hlasováním o důvěře vložili do Nečasových úst památnou větu, která se zapsala mezi klenoty klasiků nečasismu –kalouskoismu. Tehdy předseda vlády řekl: "Definice bezpečné většiny je, že je větší než nebezpečná většina." Jistě, je to vtipné, ale je to – promiňte mi ten výraz – prázdný blábol. Asi jako také jistě vtipné Leninovo prohlášení, že sověty plus elektrifikace rovná se komunismus. Lenin chtěl vnutit masám svoje šílené představy. Proto volil marketingová hesla, protože pro něj byla potřebná víra davu, nikoliv to, aby dav chápal. Pan předseda vlády odhodí legitimní otázku bonmotem, protože on také nechce vysvětlovat, říci cokoliv závazného, co by ho později nutilo k dodržení vyřčených slov. A tak vyprázdní svoje věty až na dřeň a nechá jen prázdné slupky marketinového hesla.

Premiérova „jasná a bezpečná“ většina bylo jakékoliv číslo vyšší než sto.  Její pravá definice zní: „Cokoliv, co nás udrží při moci“. Potíž je v tom, že premiér si o voličích opravdu myslí, že jsou idioti. To nedokazuje jenom příběh s jasnou a bezpečnou většinou. Těžko by například jinak prosazoval zvyšování daní, když svým voličům slíbil, že daně zvyšovat nebude. Jenže průzkumy důvěry ve vládu ukazují, že lidé v jeho slovech cítí ono zoufalé prázdno bez nápadu, bez ideje, bez obsahu.