Jak dále s protivzdušnou ochranou naší země?

17. února 2011

Ministerstvo obrany v rámci připravované Bílé knihy uvádí pět možných řešení budoucí ochrany vzdušného prostoru České republiky. Fundamentálním problémem však není to, co bude uvedeno v Bílé knize, ale reálné hrozby ovlivňující bezpečnost naší země. Tyto hrozby musí nejprve definovat nová Bezpečnostní strategie ČR a teprve poté může vláda rozhodovat o variantách řešení. Pouze připomínám, že jak platná Bezpečnostní strategie ČR z roku 2003, tak i Vojenská strategie z roku 2007 hovoří o zachování schopností k ochraně vzdušného prostoru České republiky.

Jakákoliv diskuse o budoucí protivzdušné ochraně musí vycházet ze současného stavu a odborné analýzy. Bez toho nelze odpovědně rozhodovat. Vojenské letectvo naší armády je v současné době zapojeno v ochraně vzdušného prostoru NATO (NATINADS), což mimo jiné vychází z Pražských závazků summitu NATO. Protivzdušná ochrana však není pouze nadzvukové letectvo či pozemní raketové vojsko, ale i řízení letového provozu a zejména radarové pokrytí vzdušného prostoru České republiky. Proto rozhodnutí o zachování a rozvoje našich schopností k ochraně vzdušného prostoru musí být koncepční a také komplexní.

Podle analýzy odborníků je radarové pokrytí ČR nad 3000 m zajištěno dvěma páteřními radary, které jsou součásti systému NATINADS a byly vybudovány z vojenského rozpočtu NATO. Radarové pokrytí pod touto výškou je nedostatečné a bude si vyžadovat investice v řádu jednotek miliard korun. Pozemní raketové baterie jsou pro ochranu vzdušného prostoru ČR nedostatečné, ať již svojí kapacitou, dosahem i končící životností raket. Pořízení nových systémů by si vyžádalo investice v řádu několika miliard korun.

Nadzvukové letectvo je páteří českého příspěvku v NATINADS. Na dobudování letištní infrastruktury se výraznou měrou podílel vojenský rozpočet Severoatlantické aliance. Byla vybudována finančně nákladná logistická struktura, zahrnující nejen opravy a údržbu, ale zejména výcvik pilotů. Právě piloti jsou nejhodnotnějším prvkem českého letectva. O tom, že patří k těm nejlepším v rámci aliance přesvědčili již mnohokrát. Naše země převzala také svoji odpovědnost za ochranu vzdušného prostoru pobaltských zemí v rámci Air policing.

Česká republika je součástí Severoatlantické aliance a Evropské unie. Podle dříve uzavřených smluv máme na jedné straně záruku kolektivní obrany v případě napadení, na straně druhé máme povinnost udržovat a rozvíjet svou individuální a kolektivní schopnost odolat ozbrojenému útoku. Proto úvahy o rezignaci na ochranu našeho vzdušného prostoru považuji za krajně nezodpovědné. Z tohoto pohledu i otázka možného zrušení nadzvukového letectva je pro mne osobně nepředstavitelná nejen z bezpečnostního, ale i politického hlediska.

Blogy