Exemplární trest není řešení

Evropská komise zahájila řízení o nesplnění povinnosti a ve zprávě uvádí:

„Navzdory tomu, že Komise tyto tři země opakovaně vyzvala, aby sjednaly nápravu, dotčené členské státy stále porušují své právní povinnosti a neberou ohled na své závazky vůči Řecku, Itálii a dalším členským státům.

Podle zmíněných rozhodnutí Rady by měly členské státy každé tři měsíce poskytnout místa pro relokaci, aby se zajistil její hladký a spořádaný průběh. Zatímco Maďarsko nepodniklo od zahájení relokačního mechanismu vůbec žádné kroky, Polsko nikoho nerelokovalo a neposkytlo žádná místa od prosince 2015. Česká republika nikoho nerelokovala od srpna 2016 a již přes rok nedala k dispozici žádná nová místa."

Komise viní Českou republiku, Maďarsko a Polsko z nedodržení povinností podle rozhodnutí o relokaci, které přijala Rada Evropské unie v roce 2015.

Rakousko, které nepřijalo žádného uprchlíka přesto, že jich mělo přijmout 1953 a Slovensko, které přijalo 16 z 902 uprchlíků, se vyhnuli zahájení řízení tím, že obě země nedávno učinily příslib. Jistou překážkou pro režim přemístění je i soudní spor zahájený Slovenskem a Maďarskem, který odmítá závaznost kvót a má být projednán u Soudního dvora Evropské unie 26. července 2017. K tomuto sporu se ČR zatím nepřidala.

Prvotní výzva představuje první oficiální žádost o informace a první krok v řízení o nesplnění povinnosti. Evropská komise uvádí, že rozhodnutí Rady o relokaci byla přijata v reakci na naléhavou situaci a s ohledem na opakované výzvy mají nyní orgány České republiky, Maďarska a Polska jeden měsíc, místo obvyklé dvouměsíční lhůty, aby na argumenty předložené Komisí reagovaly.

Pokud Komise neobdrží na výzvu žádnou odpověď nebo pokud poskytnutá vyjádření v odpovědi na tuto výzvu nebude možné považovat za uspokojivá, může zaslat odůvodněné stanovisko s formální žádostí o zajištění souladu s právem Evropské unie, ve kterém objasní, proč se domnívá, že tato země porušuje unijní právo. Rovněž požádá, aby daná země ve stanovené lhůtě (obvykle do 2 měsíců) informovala o přijatých opatřeních. Pokud ani poté daný členský stát nedosáhne souladu s právem Evropské unie, může Komise rozhodnout, že věc předloží Evropskému soudnímu dvoru.
S růstem rozsahu implementovaného práva Evropské unie do českého práva narůstají i spory. Od vstupu České republiky do Evropské unie, dle zprávy vládního zmocněnce pro Evropský soudní dvůr Martina Smolka, za loňský rok zahájila Komise proti českému státu 651 řízení a ve třech žalobách před Evropským soudem zatím nepadlo rozhodnutí.

S pozicí české vlády, že povinné kvóty nejsou řešením migrační krize a že nemohou fungovat, naprosto souhlasím. Je přirozené, že nás tento a jiné spory vedou k zamyšlení a diskusím o současné i budoucí roli Evropské unie. Diskuse by však měla být objektivní a občané by měli být pravidelně informování nejenom o záporech, ale i kladech tohoto společenství.

Vyjádření některých politiků jako například europoslankyně německé strany zelených F. Kellerové, která navrhuje, aby se například do Lotyšska neposílali jednotliví uprchlíci, ale vždy celé vesnice, protože uprchlíci nechtějí jít do země, kde nejsou žádní jiní uprchlíci, tuto diskusi jenom zhoršují.

Pro budoucnost evropského projektu je naprosto nutná diskuse a sebereflexe v samotných evropských institucích a změna, která skutečně reaguje na aktuální situaci v Evropě a bere vážně připomínky a názory členských zemí! Kritik není nutně nepřítel a exemplární trest není řešení.

Blogy