Dvojí tvář Andreje Babiše

6. ledna 2019

Kdo pozorně sledoval vystoupení premiéra české vlády a předsedy politického hnutí ANO 2011 v Otázkách Václava Moravce, nemohl si nevšimnout dvojí tváře Andreje Babiše.

Na jednu stranu se tváří jako rozený demokrat, podporovatel našeho členství v mezinárodních organizacích a jako premiér úspěšné koaliční vlády poukazuje na její úspěchy. Na stranu druhou kritizuje nezávislé státní organizace jako NKÚ za její kritické zprávy, dokonce poukazuje na její politickou závislost, vždyť v jejím čele stojí přece bývalý poslanec ČSSD.

Podobně kritizuje vyjádření Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) za varování proti čínským firmám. NÚKIB prý vznikl teprve před nedávnem.

Škoda jen, že předseda vlády opět nepoužil tolik osvědčený útok na nezávislost jejího ředitele, bývalého to poslance ODA a ODS. Prostě útok na ty staré a zprofanované politické strany.

Pan premiér zároveň vystupuje v roli politika, který od roku 2013, jak tvrdí, nastartoval hospodářský růst a růst životní úrovně občanů České republiky, ekonomickou a bezpečnostní stabilitu, kterou nám mohou ostatní země jenom závidět. Dokonce prý mu jeho úspěchy záviděl i bývalý premiér Bohuslav Sobotka, proto jej vyštval z vlády. A bývalí koaliční partneři ČSSD a KDU-ČSL jej brzdili v ještě větší aktivitě ve prospěch naší země. Takže úspěchy jsem sklidil já, ovšem za neúspěchy mohou bývalí koaliční partneři. Jak prosté, ale jak účinné. Přece není důležité mít úspěchy, důležité je tyto úspěchy prodat na veřejnost.

Stejně jako pánové Jekyll a Hyde, vystupuje současný předseda vlády ve dvou rozporu plných osobách. V té první, kdy hovoří o úspěších koaličních vlád po období tragického vládnutí české pravice. Tady bych souhlasil, protože recepty naší pravice nás dovedly k propadu životní úrovně drtivé většiny našich občanů. Proto i ta dnešní kritika pánů Fialů, Kalousků, Gazdíků či Pospíšilů, zamrzla v řešení problémů ČR před rokem 2013. A z jejich receptů ještě dnes bolí většinu občanů naší země žaludek. A nejen ten. Proto je dobře, že od roku 2013 má na politické dění vliv levicová sociální demokracie se svými programovými prioritami. Stejně je dobře, že ANO 2011 zaměnilo svoji pravicovou politiku za populistickou politiku do leva.

A pak je tu pan Hyde, který převrací úspěchy sociální demokracie a koaličních vlád pouze ve svůj prospěch. Pan Hyde zapomíná, že od roku 2013 tu vládla koaliční vláda pod vedením ČSSD, strany, která má největší podíl na pozitivní změně kurzu země. Byla to právě tato strana, která svojí politikou vrátila zaměstnancům, seniorům a zdravotně postiženým občanům to, co jim bývalé pravicové vlády vzaly. A byla to sociální demokracie, která naučila představitele ANO 2011 vládnout, a to se jí nakonec v roce 2017 stalo osudným.

Ale spravedlnost v politice nehledejme. To platí nejen ve vrcholné, ale i na komunální úrovni.

Dnes je sice ČSSD také součástí menšinové koaliční vlády a snaží se prosadit ty věci, které se jí v minulé vládě s ANO 2011 nepodařilo prosadit. Ale v současnosti tahá za kratší konec provazu a musí spoléhat na pozitivní tlak komunistů vůči Dr. Jekyllovi k prosazení svých programových priorit. Nicméně tak jako v minulosti, převládá pan Hyde, který si veškeré úspěchy nechává pro sebe a neúspěchy hází zejména na sociální demokracii. Přitom v řadě případů to bylo právě politické hnutí ANO 2011, které odmítalo a stále odmítá řadu návrhů sociálních demokratů. Aby pak v případě jejich prosazení se k nim veřejně a za pomocí propracovaného PR přihlásilo. A pak ČSSD opět ostrouhá politickou mrkvičku, což mimo jiné ukázalo vystoupení pana premiéra v české televizi. Proto je třeba každodenně na dvojí tvář pana premiéra jeho samotného, ale zejména širokou veřejnost upozorňovat a zároveň jej konfrontovat se skutečností. A je jedno, zda to půjde z opozičních či koaličních lavic.

Blogy