Do transatlantických vztahů musíme investovat

13. července 2018

Ve světě, který se ocitl v dlouhém období nestability, je členství v NATO pro občany ČR hlavní zárukou bezpečnosti a udržení hodnotového rámce demokracie, lidských práv a právního státu. To jsou hodnoty, které Aliance sdílí a od kterých odvíjí svou politiku, není to tedy pouze o vojenské síle nejvyspělejších ekonomik.

Podmínkou fungování Aliance je ale udržení jednoty a spolupráce mezi evropskými a severoamerickými spojenci, tedy toho, co nazýváme transatlantickou vazbou. Bude-li tato vazba silná, zůstanou silné i naše bezpečnostní záruky.
Je zřejmé, že Spojené státy v čele s prezidentem Trumpem se s Evropou neshodnou v řadě věcí, z nichž však pouze část souvisí s obranou a s NATO.

To je nová realita a nevychází jen z Trumpova transakčního pojetí mezinárodní spolupráce. V USA dlouhodobě panuje nespokojenost s poněkud laxním přístupem některých evropských zemí k otázkám obrany a bezpečnosti a nízkým podílem evropských spojenců na obranných výdajích v Alianci.

Klíčovou otázkou summitu se pro Washington proto nepřekvapivě stala otázka rovnoměrnějšího sdílení nákladů na společnou obranu. A výměna názorů mezi oběma břehy Atlantiku byla včera více než otevřená.

Dle závazku ze summitu ve Walesu v roce 2014 mají všichni spojenci během jedné dekády směřovat k úrovni obranných výdajů ve výši dvou procent hrubého domácího produktu.

Mnozí spojenci tento závazek již do svých národních rozpočtových a obranných plánů promítli. Česká pozice je v tomto ohledu čitelná a svůj závazek ze summitu ve Walesu jsme připraveni splnit.

Obranné investice jsou rovněž významným tématem spojujícím NATO s EU. Je proto dobře, že v předvečer summitu se ve společné deklaraci předsedů Evropské komise a Evropské rady a generálního tajemníka NATO potvrdilo, že Unie a Aliance pokračují ve spolupráci v desítkách oblastí, že se navzájem doplňují a posilují a že rozvoj obranné spolupráce v rámci EU posiluje také NATO.

Dokumenty přijaté na bruselském summitu čitelně pojmenovávají bezpečnostní výzvy, jimž Aliance čelí. Jasné vzkazy jsou adresovány Rusku: na jeho agresivní vojenskou doktrínu, rétoriku a činy odpovídáme racionálním a uměřeným posilováním aliančních obranných schopností. Novou studenou válku s Ruskem však nechceme. Cesta od konfrontace ke spolupráci ale může vést jedině přes skutečnou, a nikoli jen deklarovanou snahu Moskvy o vyřešení konfliktů na Ukrajině a v Gruzii, a ukončení její agresivní politiky a rétoriky vůči západním zemím včetně ČR. Cílený dialog s Ruskem, zaměřený mj. na předcházení nežádoucím vojenským incidentům, však nadále udržujeme.

Dobrou zprávou je, že summit pozval Makedonii k zahájení jednání o vstupu do NATO. Dlouho odkládaný vstup Makedonie, nyní odblokovaný dohodou s Řeckem o názvu země, je potvrzením platnosti a funkčnosti alianční politiky „otevřených dveří".

Summit přinesl i další posílení role NAO ve stabilizaci krizových regionů, kde se angažuje i ČR. Potvrdil pokračování podpory Afghánistánu a spouští se nová nebojová výcviková mise v Iráku s českým příspěvkem. Zapojení NATO a EU do boje proti fundamentalistickému terorismu a do stabilizace krizových oblastí v sousedství Evropy potřebujeme i pro zvládání nelegální migrace.

Nejcennějším výsledkem bruselské schůzky je však potvrzení jednoty NATO a shody na všech zásadních věcech, od posílení společné obrany přes vztah k Rusku až po roli NATO při stabilizaci partnerských zemí. Transatlantická roztržka se tak naštěstí nekoná…

Zdroj: deník Právo, 13. července 2018

Blogy