Daňové hokusy pokusy

19. května 2011

Jak se dělají reformy daňového a penzijního systému? Podle kabinetu Petra Nečase takto: vláda vyvede část prostředků z průběžného státního důchodového systému do privátních fondů. Jelikož však důchodový systém není oddělen od státního rozpočtu, chce vláda tento výpadek kompenzovat zvýšením DPH, a tím pádem i vyšším výběrem této nepřímé daně. To má přinést dalších 22 miliard korun do státní kasy.

Otázkou je, proč má stát věnovat desítky miliard ročně privátním společnostem, které – jak ukázaly nedávné příklady z USA – mohou zbankrotovat a přestat vyplácet penze. To je však tématem na jiný článek.

Spíš se podívejme na to, jak bude výše uvedené opatření v praxi fungovat. Teoreticky s tím totiž žádný problém není. Stačí se podívat, kolik se vybralo za loňský rok na DPH, a pak udělat pár jednoduchých výpočtů na kalkulačce. To by ovšem ekonomika musela existovat ve vakuu a nesměla by být součástí složitých společenských a politických dějů.

Jelikož ekonomika – což uznává i pan Kalousek – ve vakuu neexistuje, je toto zvýšení DPH kompenzováno valorizací důchodů a sociálních dávek a daňovými úlevami pro rodiny s dětmi. Dále stoupnou výdaje ve zdravotnictví a porostou i náklady státu a samospráv. To vše dohromady vyjde na pěkně zaokrouhlených 20 miliard korun ročně. A z 22 miliard tak máme rázem miliardy dvě.

Je jasné, že z nich už se nějaká smysluplná penzijní reforma financovat nedá, a dokonce se z nich nedá financovat ani taková reforma, jakou si představuje pan Kalousek. Jenomže – není to náhodou ještě daleko horší? Není náhodou i odhad dvoumiliardového zvýšení příjmů příliš nadnesený?

Podnikatelé a exportéři to vidí jasně. Podle nich by v případě navýšení DPH na 20 % (což byl původní vládní návrh) došlo ke zdražení zboží o 9–13 %, což by mělo velké dopady na ekonomiku této země a navíc musel zdražit i export, který je nejdůležitější složkou tuzemské ekonomiky. Uvedl to Petr Kužel, prezident Hospodářské komory ČR, která zastupuje 60 % všech podnikatelů včetně takových ekonomických „tahounů“ jako je třeba mladoboleslavská Škodovka nebo Budějovický Budvar.

Podle Hospodářské komory tedy hrozí propad exportu, a tím pádem i ekonomický pokles. To znamená – zcela logicky – i to, že se vybere méně na DPH. O kolik? To Petr Kužel neřekl a nelze to ani příliš odhadovat. Možná půjde o pokles v řádu jednotek procent, možná ale i o daleko drastičtější propad. Na to má vliv mnoho faktorů – třeba to, jakou konkurenční výhodou disponují naši výrobci a exportéři. Je-li například hlavní konkurenční výhodou nějaké firmy cena jejich výrobků, která je nižší o 2 %, může být i zvýšení DPH o 7,5 % pro takový subjekt likvidační. Chtěl jsem se přitom – abych byl objektivní – podívat na nějakou studii z ministerstva financí, ale ta jako již tradičně neexistuje.

Nelze tedy vyloučit, že zvýšení DPH povede nikoliv k vyššímu výběru této daně, ale naopak razantnímu poklesu. A ty peníze, které vláda předá velkoryse soukromým fondům, nebude mít čím nahradit. To znamená zvýšení deficitu dokonce až o 22 miliard, což je krok v naprostém rozporu s proklamacemi vlády, která si jako hlavní cíl vytyčila rozpočtovou odpovědnost.

„Kompromis“, podle kterého nebudeme mít jednotnou 20% DPH, ale „pouze“ 17,5% DPH, osobně nepovažuji za krok vedoucí k oživení ekonomiky a tolik potřebnému růstu. Proto bych se být na místě podnikatelů podíval, co v této záležitosti dělají odbory a zda s nimi náhodou nemohou nalézt společnou řeč.

Blogy