25. října 2011
„Místní politikové ze severních Čech jistě v té či oné míře ve „šluknovském“ konfliktu hrají svoji roli, ale tvrdit, že se jednalo o pokus o svržení vlády, je zcela mimo realitu.“
Ve 21. vydání čtrnáctideníku A2 jsme se mohli dočíst zajímavý rozhovor s rakouským novinářem žijícím v Praze – Markusem Papenem (MP). Ten je znám svojí osobní i novinářskou aktivitou v celé řadě vážných, a někdy bolestných společenských konfliktů. Tentokráte se obsáhle v rozhovoru nazvaném „Hromosvody nenávisti“ vyjádřil k problematice „českého anticiganismu“ (jak je uvedeno v záhlaví rozhovoru), a některé odpovědi (a dokonce i otázky) stojí opravdu za přečtení. Pohled M. P. totiž nepostrádá politický pohled degradující někdy zajímavé postřehy autora.
M. P. je položena otázka: “Nebyl jste překvapen asociální rétorikou některých sociálních demokratů?“ Znalec temných zákoutí české politiky odhaluje: „Máme indicie, že celé to protestní hnutí na severu iniciovala skupina místních politiků sociální demokracie, která z průzkumů veřejného mínění zjistila, že jeden z největších problémů, kromě nezaměstnanosti, je strach z kriminality a z toho vzniklý pocit ohrožení. Uměle zveličili daný problém, aby mohli případně svrhnout vládu a ukázat, že právě oni mají správné řešení.“
Vida tu rafinovanost ČSSD: žádné demonstrace, žádné předkládané návrhy zákonů, žádná nedůvěra demokraticky vyjádřená vládě v Parlamentu - stačí „uměle zveličit“ a svržení vlády je na pořadu dne. M. P. má indicie. Napsat, že máme indicie, že M. P. ničemu u nás pořádně nerozumí, ale vždy je zásoben dobrými radami a dobře se přiživuje na vážných problémech, které společnost musí řešit (Lety u Písku), by bylo asi stejně pravdivé a hlavně asi stejně spravedlivé.
„Místní politikové ze severních Čech jistě v té či oné míře ve „šluknovském“ konfliktu hrají svoji roli, ale tvrdit, že se jednalo o pokus o svržení vlády, je zcela mimo realitu.“
O tom že, M. P. problematiku soužití většinové společnosti s Romy posuzuje velmi povrchně, poskytuje v rozhovoru důkazů dostatek. Tak kdyby sociální demokraté opravdu chtěli cokoliv “iniciovat“, pak bychom se o jednom z největších politických a občanských problému (nejen) severočeské společnosti, opravdu nemuseli dozvídat „z průzkumů veřejného mínění“, neboť pocit ohrožení je zde trvale přítomný. O jeho rozsahu a vlivu na společenské a právní vědomí občanů ví M. P. asi málo. M. P. tvrdí, že Romové na severu platí vysoké nájmy (to má samozřejmě pravdu), když „za stejné peníze by si jinde mohli pronajmout tři lepší byty, pokud by jim je ovšem někdo pronajal. “Nikdo je pronajímat nechce?
„Opravdu je v tom problém? Nikdy M. P. neslyšel o slušných bytech, ze kterých jsou dnes vybydlené a devastované zbořeniny? Dokonce i redaktor A2 tuší, že to vše není tak jednoduché a klade otázku: Co lze lidem, kteří mají reálné problémy se soužitím s Romy, nabídnout jako východisko - krom rasizmu?“
Co postiženým lidem M. P. radí? „ Reálnou práci na problémech…viditelný zájem o region…zamezení reálné diskriminace…“ atd. Opravdu samá praktická řešení…
M. P. lituje, že u nás nežije více cizinců s „tmavší pletí“, neboť to by prý problém „umenšilo“. Opravdu? Vždyť u nás žije velmi početná skupina „cizinců“ z daleké Asie, sice s pletí nikoliv tmavší, s ní však žádné problémy nejsou. Se soužitím, s prací nebo s docházkou dětí do školy. Což jistě nevylučuje problémy jiné, ale o vztahu našich občanů k problematice soužití s jinými, to snad vypovídá. A nemáme zapotřebí se nechat označovat za rasistické nenávistníky, k čemuž M. P. má opravdu blizoučko…
Neupírám nikomu právo na názor nebo osobitý pohled. Pokud má však někdo pouze „indicie“ a znalosti člověka blížící se znalostem člověka včera spadlého z Měsíce, neměl by si brát právo urážet a napadat jiné. Ostatně: když jsem nedávno publikoval článek s názvem “Romský problém není problémem sociálním“, ve kterém jsem chtěl upozornit na skutečnost, že jde primárně o problém politický a občanský, který množství sociálních dávek vyřešit nemůže, v A2 o mě psali jako o poslanci, který nedostatečně uvažuje o sociální politice. Zaslal jsem tomuto kulturnímu čtrnáctideníku (jak je v záhlaví uvedeno) - jehož jsem ostatně jedním z prvních předplatitelů - své vyjádření. Myslíte že bylo otištěno? Hádejte…
