Jenže tato vláda především nemá žádnou důvěryhodnost. Pro někoho je tento kabinet nejhorší za posledních dvacet let, pro někoho nutné zlo, kterého se nelze zbavit. Pan premiér zase říká, že nechce vládu podporovanou klubem poslanců, kde je členem člověk odsouzený pro korupci. Ale je hladový po hlasech a přičítá si hlasy takových mistrů, jako člověka odsouzeného nepodmíněně za podvod, lhaní soudu i za prefabrikaci falešných důkazů a také člověka, o kterém soud řekl, že by měl být policií vyšetřován pro podvod a lhaní. Pan premiér se hodlá nadále opírat o mandát mazánka Pavla Béma? Oč je Bémův hlas lepší než Bártův, pane předsedo vlády? A oč je lepší hlas poslankyně Kočí či poslance Škárky? To jsou dobré hlasy, protože již byly koupeny? A co bývalý předseda klubu poslanců ODS Tluchoř? O něm přece soud také řekl, že jeho chování bylo v podstatě korupční – svým způsobem dokonce nikoliv zásadně odlišné od chování poslance Bárty. Že by vedle pošpiněného Bártova hlasu byl Tluchořův křišťálově čistý? Tak tomu může věřit opravdu jenom Petr Nečas.

Tato vláda již nemá žádné právo cokoliv rozhodovat a cokoliv řídit – minimálně do chvíle, kdy znovu požádá v poslanecké sněmovně o důvěru. Občané by měli v přímém přenosu vidět, jak vstávají jednotliví poslanci a říkají, že této vládě věří. Bude to zábavné a bude to velmi poučné a především to pomůže jasně určit odpovědnost. Všichni (přesněji: kdo bude chtít) totiž uvidí, jaké osoby pomohou k tomu, že se případně Nečasův kabinet a místopředsedkyně vlády Peake udrží na svých židlích.

Ostatně Karolína Peake. Tato žena s bojovně vysunutou bradou vyslovila zásadní větu, kterou se možná chtěla postavit po bok Winstona Churchilla, ale udělala ze sebe – jak se na vesnici říká – pořádnou trubku. Slíbila „svým“ poslancům, tedy těm, co s ní odešli z Věcí veřejných: "Těm, kteří se ke mně připojí, nabízím krev, pot, slzy. A taky čest." To si paní Peake myslí, že jsme opravdu všichni v této zemi padlí na hlavu? Co nabízí? No, sobě křeslo místopředsedkyně vlády, minimálně dvěma nešťastníkům křesla ministrů a pro ty přeběhlíky z řad poslanců se jistě najdou šťavnaté kousky masa. Nabízí to, za co byl odsouzen její bývalý přítel a člověk, který ji vytáhl do světla reflektorů, nabízí korumpovaní a prebendy. Mezi Karolínou Peake a Vítem Bártou je rozdíl symbolický, nikoliv určující.

Konec konců, když je řeč o Vítovi Bártovi. Bez jeho pomoci by ji nikdo neznal. Jemu - místo loajality a vděčnosti - podrazila nohy. Do Věcí veřejných ji nalákal Josef Dobeš, který lomí rukama nad věrolomností Karolíny Peake. Opravdu si paní místopředsedkyně vlády myslí, že to všechno dokáže zamaskovat nějakým žvatláním o cti na tiskové konferenci?

ODS má s politickým korumpováním dlouholeté zkušenosti a již nejednou změnila výsledek voleb nebo dokázala prosadit svého kandidáta – třeba na Hrad (i když si za to nikdo nešel sednout ani před senát, když již ne do vězení). Korupce je systém práce v ODS a asi proto si pan premiér s paní místopředsedkyní tak dobře rozumějí. Právě proto je třeba této vládě říci, že jejím historickým úkolem je již nic nedělat a odejít. Jakékoliv rozhodnutí tohoto kabinetu je třeba brát jako výraz korupce. Vlády před svou smrtí, což je asi jasný osud Nečasova kabinetu, dělají nejstrašlivější věci. Premiér Nečas by do doby, než požádá Poslaneckou sněmovnu o důvěru, měl učinit alespoň jeden seriozní a čestný krok – měl by zastavit jakékoliv změny a důležitá rozhodnutí, měl by zastavit personální rošády a jiné pokusy o vykradení státu „na poslední chvíli“.

Tento kabinet a ani jeho ministři nemají žádné právo rozhodovat o této zemi, dokud nebudou mít ve veřejném hlasování alespoň upocených 101 hlasů. Včetně Škárky, Kočí, Tluchoře, Béma…. Aby volič věděl, komu je to všechno ku prospěchu.