Čísla ČSÚ usvědčují vládu

20. června 2012

Oblíbeným trikem všech politických debat v televizi jsou grafy a tabulky. Zejména někteří kolegové si v nich libují.

Normální občan si přitom z takových exhibic většinou nic nevezme. Každý má totiž grafy jiné, počítané podle odlišné metodiky, zaštítěné jinou institucí. Jednou z mála organizací, jejíž číselné výstupy si téměř nikdo nedovoluje zpochybnit, je Český statistický úřad. Zprávy ČSÚ jsou totiž apolitické a přesné.

Z poslední doby doporučuji zejména studii Ing. Drahomíry Dubské, CSc. z oddělení svodných analýz Ekonomika ČR v trendech: byl rok 2011 opět zlomový?. Vyplývá z ní totiž celá řada závěrů, na které se celá současná vláda a zejména Kalouskovo ministerstvo financí budou tvářit přinejmenším rozpačitě.

Především je holý statistický fakt, že přibližování České republiky k průměrné úrovni EU v HDP na obyvatele se v posledních letech zastavilo. Velmi patrné je to zejména u mimopražských regionů, stagnaci však silně pociťuje už i hlavní město. Navzdory řečem premiéra Nečase a ministra Kalouska o „ostrůvku stability“ byla naše země krizí skutečně silně zasažena. Ještě v posledních letech vlády ČSSD figurovala česká ekonomika v tempech růstu v první třetině zemí EU, loni jsme se propadli až k polovině. I pokles v krizovém roce 2009 jsme zaznamenali výraznější, než byl evropský průměr (4,7% oproti 4,3%).

Pravicová vláda si však z těchto výsledků své činnosti nevzala téměř žádné ponaučení. Ve studii se konstatuje, že „pokrizový vývoj není příliš přesvědčivý“. Silně restriktivní rozpočtová politika podle ČSÚ omezuje domácí poptávku, čímž logicky klesá spotřeba domácností. Následky jsou evidentní: HDP ve 3. a 4. čtvrtletí loňského roku opět mírně klesl, v prvním kvartále roku letošního jsme dokonce zaznamenali propad „velmi výrazný“.

V pomyslném televizním pořadu by mi na tomto místě zástupce ODS nebo TOP 09 („stranou“ Karolíny Peake nemá smysl se zabývat) nejspíš skočil do řeči a spustil typické fráze o vysoké zadluženosti, nutnosti „reforem“, extrémních sociálních výdajích a že jinak skončíme jako Řecko. Já ale dávám před frázemi přednost statistickým datům.

V citované zprávě ČSÚ se totiž jasně uvádí, že zadluženost veřejného sektoru je u nás „jedna z nejnižších v EU“, že „vnitřní nerovnováha podle fiskálních parametrů je v evropském kontextu EU velmi příznivá“ a že i „soukromý dluh je v relaci k HDP třetí nejnižší v Evropě“. Pozice České republiky v komplexní zadluženosti je podle tvrdých statistických čísel „excelentní“. A ty údajně extrémně vysoké sociální výdaje? ČSÚ uvádí, že jejich podíl v poměru k HDP (14%) je dlouhodobě pod evropským průměrem (16-17%).

Ve světle těchto údajů (o politiku tady opravdu nejde) se ukazuje, že volební slogan ODS „Řešení místo strašení“ byl ve skutečnost jen velmi ošklivý vtip. Vládní koalice nedělá poslední dva roky nic jiného, než že straší občany a pod záminkou nutnosti „reforem“ a „úspor“ postupně likviduje západoevropský model sociálního státu. Je přitom zjevné, že její bezhlavá a nepromyšlená škrtací politika dopadá nejvíce na střední a nižší vrstvy a nijak nepomáhá ani ekonomice jako celku (viz výše). Jediný, kdo z ní má prospěch, jsou ti nejbohatší. A to je také jediná skupina obyvatelstva, které vláda pozorně naslouchá.

Alarmující je rovněž podíl šedé ekonomiky. Mnozí takzvaní podnikatelé platí jen zlomek pojištění oproti platbám za zaměstnance a prakticky neodvádí daně. Naopak, dostávají ještě vratky od státu, což potvrzuje velký propad ve výběru daní od OSVČ jak v posledních letech, tak v prvních pěti měsících tohoto roku.

Je tolik dalších rozumných věcí, které by mohl Nečasův tým dělat. ČSÚ například konstatuje, že „podpora sofistikovaných činností je stále slabá“ a že výdaje na výzkum (1,5% HDP) jsou u nás stále hluboko pod úrovní EU (2%). To bylo před volbami řečí, že nechceme být země montoven – ale co pro to ODS a TOP 09 reálně udělaly?

Blogy