Chceme Evropu, která stojí za lidmi. Dejme jí nástroje, které k tomu potřebuje

14. listopadu 2018

Z projevu kancléřky Merkelové na plenárním shromáždění Evropského parlamentu by člověk snadno nabyl dojmu, že jí jde o silnou a akceschopnou Evropu, která nabízí řešení tam, kde jsou na to členské státy samy krátké.

Jak potom chápat tlak, který zástupci členských zemí v Radě vyvíjejí na to, aby budoucí dlouhodobý rozpočet Evropské unie pro období 2021–2027 byl co nejnižší. Jeho výsledkem byl koneckonců už samotný návrh Komise počítající s pouhými 1,08 % evropského HND. Ty mají ufinancovat vše od zemědělské politiky, koheze, výzkumu, vzdělávání, zahraniční politiky, apod., a to ve 27 zemích.

Evropská unie se nachází v historickém momentu. Nejen z důvodu Brexitu, ale zejména proto, že začíná docházet k parlamentnímu vyjednávání o podobě jejích politik. Začínají se formovat odpovědi na to, s jak velkou mírou kohezního spolufinancování bude moci počítat region Severozápad, jestli se jihomoravští zemědělci budou muset obávat z povinného zastropování, nebo jestli se naši vědci z Akademie věd budou moci radovat z lepšího přístupu k evropským financím.

Zatímco Rada, tedy evropští ministři financí, neumí nic jiného než škrtat, Evropský parlament zaujal zodpovědné stanovisko.  Výsledkem hlasování potvrdil, že nedá dopustit zásahům, které by měly přímý a negativní vliv na občany a prostředí, ve kterém žijeme.  Konkrétně jsme schválili zvýšení prostředků Evropského sociálního fondu o 17 miliard eur, zamezení škrtu Kohezního fondu s neakceptovatelnou výší 45 %, větší podporu malých a středních podniků, zdvojnásobení prostředků výzkumného programu Horizon Europe i programu na ochranu životního prostředí LIFE a ztrojnásobení velikosti studentského programu Erasmus+.

Pro Česko je důležité, že Parlament odsouhlasil i zachování stejné výše prostředků pro zemědělskou a regionální politiku, jako i v tomto období. Jestli chceme silnou a zdravou Evropu, která stojí za lidmi, musíme jí dát nástroje, které k tomu potřebuje.

Blogy