Červená úsporám a zamrzlý zákon o NP Šumava, to jsou „úspěchy“, k nimž se hlásí Nečasova vláda

23. července 2012

Vláda České republiky vydala materiál, v němž shrnuje, co všechno za dva roky svého vládnutí dokázala. Podle hesla Když mě nikdo nepochválí, udělám to sám, chválí se Nečasovi ministři o sto šest. Realita je samozřejmě jiná. V řadě případů jde o výčet přešlapů, jichž se vláda rozpočtové odpovědnosti dopouští dlouhodobě na každém kroku.

Asociální kroky vlády premiéra Petra Nečase se netýkají jen drastického omezování prostředků pro zdravotnictví a sociální sféru, ale pokračují útoky na stabilitu pracující střední vrstvy, omezováním platů hasičů, záchranářů a policistů. Důsledkem je mimo jiné ohrožení dostupnosti základní zdravotnické péče, zvýšení bezpečnostních rizik a fakticky kritická příjmová situace důchodců, mladých rodin či sociálně potřebných, jimž už často nezbývají peníze ani na základní potřeby. Bydlení, jídlo a lékařskou péči.

Výjimkou v této oblasti není ani resort životního prostředí. Nejen vyšší daně a škrty, kde se dá, ale už i „nenápadné“ větné vsuvky připraví české domácnosti o státní podporu. Nečasova pravicová koalice s ní naposledy vyrukovala v dohodě o vládních škrtech, kde rozhodla, že příjmy z letošního prodeje emisních povolenek budou pouze příjmem státního rozpočtu. To fakticky znamená zastavení dotací na zateplování budov pro občanský sektor.

Program Zelená úsporám se tak klidně může přejmenovat na Červená úsporám. Ti ekologicky smýšlející občané, kteří se chtěli ucházet o dotace na investice do snížení nákladů na vytápění, výměnu oken nebo zateplení fasád na svých nemovitostech mohou být jen pěkně naštvaní. Stát, respektive ministerstvo financí, použije poloviční zisk z povolenek na zateplení veřejných budov, tedy svých ministerstev, a druhou půlku využije na kdovíco.

Jde o další asociální krok „vlády rozpočtové odpovědnosti“, který místo strukturálních změn přenáší takzvané vládní úspory na bedra obyvatel země. Jako by toho už nebylo dost. Nižší platy, vyšší daně, vyšší ceny, včetně cen energií. „My spoříme, vy platíte. Rádi bychom vám pomohli, ale fakt nemůžeme. Sami máme málo,“ vzkazují nám, občanům, ministři Nečasovy vlády. 

Nikdo přitom nezaručí, že prostředky z emisních povolenek půjdou skutečně alespoň do zateplení veřejných budov, tedy k ekologickým opatřením, a nebudou použity na zalepení jiné díry ve státním rozpočtu. Třeba té, co zbyla po kauze Promopro, CASA či řady dalších. 

Ministerstvo životního prostředí v čele s Tomášem Chalupou se chválí například také za dokončení zákona o Národním parku Šumava, po kterém roky volají šumavské obce, Jihočeský i Plzeňský kraj. Kde ale zákon je, proč už není ve v Poslanecké sněmovně? Není to snad proto, že ani pan ministr není přesvědčen o tom, že jeho ministerstvem předkládaný návrh je nehotový, alibistický a v konečném důsledku špatný? Několikrát jsem doporučoval zabývat se legislativním návrhem Plzeňského kraje, který je možné vzít za slušný základ, s nímž lze pracovat a který se dá kompromisně modifikovat. Osobně jsem názoru, že pevná čísla jednotlivých zón, která nutně budí vášně na obou stranách rozdělených táborů, jsou nesmyslem a mnohem lepší by bylo kvalifikovaně ohodnotit jednotlivá cenná území a pro ně navrhnout v horizontu dalších desítek let nepřekročitelný management, tedy způsob ochrany.

Za obšírnější komentář už pak ani nestojí zastavení zakázky na likvidaci ekologických škod. Je naprosto správné, že zakázka za mnoho desítek miliard byla zrušena, protože podezření z předraženého projektu bylo veliké. Ale je chybou, že se ministerstvo nepokusilo obnovit tento důležitý projekt, kvůli kterému jsou mnohá území ČR významně zatížena neekologickým hospodařením v minulých letech a kvůli kterému jsou tím pádem ohroženi i občané a obyvatelé. 

V neposlední řadě se pravá tvář pravicového ministerstva ukázala ve stanovení výše poplatku za odpad. Místo motivace lidí třídit a podporovat separaci komunálního odpadu zvýšil parlament na návrh MŽP poplatek všem. Tedy i těm, kteří svůj domovní odpad poctivě třídí a nemohou ovlivnit neekologické chování svých sousedů. Věru názorná ukázka principu kolektivní viny v praxi!

Škod a chyb na Ministerstvu životního prostředí se zkrátka za dva roky vlády podařilo udělat dost a dost. Chci věřit, druhý poločas se panu ministrovi podaří začít lépe a životní prostředí díky tomu zvítězí. Úplně nejlepší by ale pro něj bylo, kdyby rozhodčí hru v druhé půlce předčasně ukončil…

Blogy