Čekáme na pád letadla jako v Polsku?

13. dubna 2016

V minulém týdnu jsem měl jako zástupce českých regionů možnost zúčastnit se jako člen delegace předsedy Poslanecké sněmovny Jana Hamáčka pracovní cesty do Kuvajtu, Malajsie a Indonésie.

Byl naplánován velmi nabitý pracovní program, cesta se však uskutečnila pouze z části, neboť do Indonésie vládní letoun nedoletěl. Závada jednoho z přístrojů znamenala, že musel být program v Indonésii zrušen, což s sebou nese nepříjemné diplomatické důsledky. A to jen kvůli technické závadě na letadle.

Nepsal bych tento článek, pokud by závady byly výjimečné. Jenže jedna závada stíhá druhou, a přitom česká armáda není několik let schopna nasmlouvat servis u airbusů zakoupených před deseti lety. Bez ohledu na oblibu politiků u veřejnosti jsem přesvědčen, že právě tato letadla by měla být v naprostém pořádku a pravidelně odborně servisována. Nejsou to však jen vládní činovníci, kteří využívají tato letadla. Přepravují se jimi také čeští vojáci na zahraniční mise či lékaři, kteří pomáhají v různých koutech světa.

Bohužel politika je i o rozhodnutích, která nepřinášejí veřejnou popularitu či zlepšení svého postavení na žebříčku oblíbenosti. Proto se někteří zodpovědní jedinci řadu běžných provozních rozhodnutí snaží odkládat, přestože jsou naprosto rutinního charakteru a pro fungování státu naprosto nezbytná.

Před několika lety nebyl resort obrany schopen vyčerpat veškeré peníze ze své vlastní kapitoly a vracel dvě miliardy korun. Je na první pohled krásné, že se ušetřilo, ale nebyl toto ideální čas k nákupu nového spolehlivého letounu, který by nezpůsoboval mezinárodní ostudu?

Letadla je totiž stejně jako vozidla nezbytné pravidelně udržovat a po určité době také obměnit. Odkládaný problém totiž žádnou úsporu nepřináší a ve svém důsledku je i údržba výrazně dražší.

Byl to pro mne obrovský zážitek a střet s realitou. Nebylo by dobré konečně začít resort obrany manažersky řídit tak, jak bylo mnohými v minulosti slibováno? Nebo snad čekáme na letecké neštěstí, které postihlo sousední Polsko a při kterém na palubě 20 let starého letounu Tupolev zemřeli vysoce postavení činitelé včetně prezidenta Lecha Kaczynského?

Polsko také obměnu vládní letky léta odkládalo. Až tragédie, která stála život 96 osob, rozhodování urychlila. Chceme skutečně něco podobného? Uvědomíme si snad tuto potřebu až při pohledu na truchlící pozůstalé nebo při vyhlášení státního smutku? Pak už zřejmě nebude problém najít peníze na nový vládní letoun. Je ovšem otázkou, jestli není na čase něčemu takovému předejít.

Zdroj: Právo

Blogy