Budoucnost sociální demokracie

Žijeme v hektické době a výsledek parlamentních voleb odhalil nedostatky v naší práci. Nejen jako zakládající člen obnovené sociální demokracie, ale i jako dnes již bývalý poslanec ČSSD, nesu spoluodpovědnost za současnou situaci. Přesto se mi nelíbí, že těžiště neúspěchu je vkládáno na bedra končícímu premiérovi.

Ano, obvykle platí, že úspěch má mnoho otců a neúspěch pouze jednoho, ale pokud se tímto budeme řídit i nadále, pak jdeme cestou do nicoty a prázdnoty. Přitom myšlenky a program sociální demokracie jsou stále živé. Stačí se podívat k naší sesterské britské Labour party. Takže nikoliv osoby, ale činy jsou důležité.

Ano, dnes je třeba konstatovat, že jsme podcenili agresivitu, populismus a neloajálnost A.Babiše a jeho politického hnutí. Ale ruku na srdce, byli jsme to my, kdo reprezentanty ANO 2011 čtyři rok učil. Byli jsme to my, kteří pro zachování vlády dělali politické a personální ústupky. Ano byli jsme to my, kteří v rámci hladkého průběhu sněmovny, raději nevystupovali či naše vystoupení naše vedení omezovalo. Namísto programových priorit nám byly předkládány zákony, které našim voličům neprospívaly a neprospívají. Přitom končící vláda byla jednou z nejúspěšnějších polistopadových vlád, která napravila největší excesy předchozích pravicových vlád. Nicméně vládní úspěch si urval jediný, ANO 2011.

Problémem ČSSD v minulosti bylo, že ve svých vládách neměla klasického vládního partnera. Vždy musela spoléhat, buď na opoziční smlouvu s ODS, tu na US-DEU či na pravicově populistické politické hnutí. Důvodem je stále přetrvávající negativistický postoj komunistické strany k zahraniční politice a také její politický pragmatismus. Ten se mimo jiné vyjevil i dnes při jednání s vítězným ANO 2011. A bojovat s populismem a nacionalismem ještě větším populismem a nacionalismem je cestou do politického zapomnění.

Vzpomínám si na diskuse s kolegou, kterého si velmi vážím, o situaci v sociální demokracii. Čas ukázal, že měl pravdu a že je třeba říci, že naše stará dáma poněkud ztrácí v dnešním politickém prostředí dech. Co je platný kvalitní politický program, co je platná dobře odvedená práce ve prospěch České republiky a jejích občanů, když nejsme schopni tyto skutečnosti dostat do povědomí občanů. Co je platné posilování vnitrostranické demokracie, když neumíme spolu mluvit a vše se řeší početní silou delegátů a členské základny. Proč nejsou více vidět naši úspěšní hejtmani, starostové, ale i odborníci z řad zákonodárců. Proč politiku ČSSD reprezentuje pouze předem zvolený či vybraný počet osob. A proč se sociální demokracie neumí či nechce zbavit těch, kteří jsou zkorumpovaní či kteří korumpují.

Osobně jsem stále hrdý sociální demokrat a jsem velmi rád, že mě jako takového berou nejen naši členové, ale zejména občané a dnes i spolupracovníci. A co by měla ČSSD dělat? Podle mne není čas na rychlou změnu stanov, ale je čas na zvolení si krizového vedení strany. To by měla v průběhu roku navrhnout změny základních dokumentů ČSSD, mělo by vytvořit kariérní řád i mechanismus, jak se zbavit korupčníků. ČSSD by měla zůstat v opozici a neměla by nadále koketovat s pravicovými stranami. Namísto toho by měla spolupracovat s levicí a s progresivními silami v zemi. A zejména by měl skončit bratrovražedný boj, který nic dobrého nepřináší. ČSSD je strana, která snese mnoho programových proudů. Ale nesnese nejednotu navenek. Proto namísto personálních preferencí se bavme o programových prioritách. A také to chce více pokory a naslouchání obyčejným starostem lidí. Na tohle jsme v naší každodenní práci pozapomněli, a to je nutné si přiznat.

Blogy